Obchodní válka se rozjíždí? Čína uvalila cla na 128 produktů z USA

Čína už na konci března vyzvala USA, aby se "stáhly z okraje propasti" a vyhnuly se hrozící obchodní válce. Již tehdy avizovala, že v odpovědi na uvalení cla na ocel a hliník by mohla cla zavést na zboží z USA v hodnotě tří miliard USD (62 miliard korun).

Na některé ovoce a ořechy, například jablka a mandle, Peking s platností ode dneška uvalil clo ve výši 15 procent, na osm produktů včetně vepřového dokonce ve výši 25 procent.

"(Tato cla) signalizují ten nejméně vítaný vývoj, ve kterém se země stávají protekcionistickými," uvedl analytik Taimur Baig ze společnosti DBS Group. Upozornil nicméně, že z obchodního hlediska nová cla nejsou "příliš významná" ve srovnání s celkovým dovozem amerického zboží do Číny, jehož roční hodnota se podle něj pohybuje kolem 150 miliard dolarů.

"Pozastavení celních ústupků ze strany Číny je legitimní akcí přijatou na základě pravidel WTO za účelem ochrany čínských zájmů," uvedlo čínské ministerstvo financí. WTO je zkratka Světové obchodní organizace, jejímiž jsou Spojené státy i Čína členy.

"Američtí politici by si měli co nejdříve uvědomit, že se Čína nikdy nepoddá, pokud USA zahájí obchodní válku," napsal v úvodníku oficiální čínský list Global Times. Pokud si ve Washingtonu mysleli, že Peking na uvalení amerických cel nebude reagovat a nebo jen symbolicky, měli by se "s tímto přeludem rozloučit".

Podle odhadů bude okamžitý dopad čínských opatření na americké hospodářství omezený. Investoři se ale obávají, že přidají-li se k Pekingu se zaváděním ochranářských opatření další země, poškodí to oživení globální ekonomiky. Tyto obavy dnes měly negativní dopad na akciové trhy. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, kolem 17:30 SEČ ztrácel téměř dvě procenta.

"Namísto, aby se zaměřovala na spravedlivě vedený americký export, měla by Čína zastavit své nekalé obchodní praktiky, které poškozují národní bezpečnost USA a deformují světové trhy," reagovala dnes mluvčí Bílého domu Lindsay Waltersová. Upozornila rovněž, že klíčovou příčinou problémů na trhu s ocelí jsou subvence a nadměrné výrobní kapacity v Číně.

Prezident Donald Trump na konci března podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě kolem 50 až 60 miliard dolarů ročně. Tento týden by měly USA zveřejnit seznam zboží, kterého by se nová cla měla týkat.

Cla na dovoz ocele a hliníku prezident Trump podepsal 8. března. Spojené státy z Číny dovážejí jen malé množství oceli a hliníku, upozornila agentura AP. Reakce na zavedení amerických cel je tak podle ekonomů spíše snahou Pekingu, aby nevypadal ve sporu jako slabší partner. Uvalení cel na zemědělské produkty se podle AP dotkne především Američanů ve venkovských oblastech, které v prezidentských volbách v roce 2016 podpořily současného prezidenta Trumpa. V roce 2017 američtí zemědělci prodali do Číny zboží za zhruba 20 miliard dolarů (412 miliard Kč). Pro americké prodejce vepřového masa je Čína třetím největším trhem.