Platy v nejbohatších zemích? Děje se něco zvláštního, ekonomové se přou o Phillipsovu křivku

Zprávu o růstu mezd zcela jistě přivítají centrální bankéři, kteří byli nervózní z toho, že i když se situace na trhu práce výrazně zlepšuje, růst mezd tomu neodpovídá.

Naditější peněženky by měly dále podpořit globální ekonomický růst, který se nyní těší největšímu vzestupu od roku 2011, a povzbudit centrální bankéře, zvláště v USA, aby pokračovali ve zpřísňování měnové politiky, než se zvýší inflace. To však může být méně vítanou zprávou pro ceny akcií a dluhopisů.

"Je to signál normalizace ekonomických cyklů," řekl k růstu mezd hlavní ekonom JPMorgan Bruce Kasman. Pokud se tento růst udrží, vyřeší se tím debata, zda historický vztah mezi zlepšováním situace na trhu práce a růstem mezd selhal, když míra nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách podle odhadů JPMorgan klesla nejníže od roku 1980.

I tak ale zřejmě budou přetrvávat pochybnosti, zda je možné dál spoléhat na takzvanou Phillipsovu křivku, která popisuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Vznikla na základě studia údajů o nezaměstnanosti a nominálních mzdách a ukazuje, že čím menší nezaměstnanost, tím větší inflace a naopak. Je zde hned několik důvodů, například zahrnutí obrovské pracovní síly v Číně a Indii do globálního údaje o pracovní síle, větší automatizace, odchod do důchodu takzvané generace baby boomers, tedy lidí narozených v době prosperity v USA po druhé světové válce, které nahradí méně placení zaměstnanci. Dále je to nízká produktivita či klesající členství v odborech, upozornila agentura Bloomberg.