Uber službou budoucnosti? Nabízí jen návrat k ekonomii služebnictva

Uber se zrodil v březnu roku 2009. Za deset let své existence se společnost nestala jen kontroverzním dopravcem, který dráždí taxikáře, ale také modelem pro řadu dalších obdobně fungujících společností, které nabízejí prostřednictvím internetové aplikace nejrůznější služby. Slovo Uber se stalo zkratkou pro takovýto druh byznysu. Uber pro praní prádla, Uber pro nákupy, Uber pro venčení psů nebo Uber pro pečení sušenek. Zkrátka je možné použít terminus technicus Uber X (za X doplňte libovolnou nabízenou činnost).

 Všechny tyto společnosti, ale ve skutečnosti nepřinášejí žádné nové služby, jen jiný způsob jejich zprostředkování. S prací pro Uber X společnosti má dnes zkušenosti již stovky tisíc lidí, ovšem o plnohodnotné zaměstnání se zpravidla nejedná. Ve skutečnosti jde o nové aranžmá pro tradiční služby, které původně fungovaly na lokální úrovni, ovšem prostřednictvím Uber X společností do nich vstupuje kapitál globální ekonomiky. Všichni instalatéři, uklizeči nebo lidé, co venčí psy doposud nabízeli své služby jako individuální „podnikatelé“. Z jejich profitu však internetoví zprostředkovatelé můžou ukrojit značnou část.

Jenže podle posledních analýz se nejedná o nijak výdělečný byznys. Přestože se v celé Uber X ekonomice točí milióny dolarů, společnosti velké zisky nevykazují a pracovníci nejrůznějších zprostředkovaných služeb dostávají ochuzené odměny o provize zprostředkovatelů. Zákony trhu jsou totiž neúprosné. Přidaná hodnota podnikání, které spočívá pouze v klikání na tlačítko jednoduché aplikace, je z tržního pohledu minimální.

Uber X ekonomika je tak do jisté míry nepříliš pozitivním symbolem stavu současné společnosti. Na jedné straně je promarněn potenciál moderních technologií, na druhé straně situace poukazuje na sociálně-ekonomický problém dneška. Velké ekonomické rozdíly v příjmech složek obyvatel v první pol. 20. století umožňoval existenci společenské vrstvy služebnictva. Bohatí lidé na jednoduché práce využívali ty, kteří stáli v ekonomickém žebříčku značně pod nimi. Po 2. světové válce střední třídy společnosti zbohatly a povolání sluhy se začalo v civilizovaném světě vytrácet. Ekonomické nůžky se ale v 21. století opět rozevírají a pod maskou „chytrých aplikací“ v mobilech se otevírá jen návrat k možnosti, mít vlastního sluhu. Pokud na to dotyčný má.