Globální ekonomika se zadrhává. MMF zhoršil prognózu, týká se to i Česka

Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 3,3 procenta z loňského tempa 3,6 procenta. Ve svém pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Příští rok by se ale růst měl vrátit na 3,6 procenta. Horší je také výhled pro Českou republiku.

Na letošní rok čekal měnový fond pro globální ekonomiku původně růst o 3,7 procenta, v lednu však výhled zhoršil na 3,5 procenta a dnes přistoupil k dalšímu zhoršení. Proti odhadu z loňského října je slabší také údaj za loňský rok, a to o 0,1 procentního bodu. Na vině je oslabení ve druhé polovině roku.

V případě České republiky čeká MMF na letošní rok tempo růstu 2,9 procenta, což by bylo stejně jako loni. V říjnu fond odhadoval, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zpomalí pouze na tři procenta. Tehdy také fond odhadoval, že loňský růst dosáhne 3,1 procenta, i v tomto případě byla skutečnost nakonec horší.

The latest World Economic Outlook #WEO projects slowdown in growth in 2019 for 70% of the world economy. https://t.co/qSVoq5IxJr pic.twitter.com/TDmpp55zR1

— IMF (@IMFNews) 9. dubna 2019

Po silném růstu v roce 2017 a začátkem roku 2018 aktivita v globální ekonomice ve druhé polovině loňského roku výrazně zpomalila. Podle MMF to způsobila řada faktorů ve velkých zemích.

Například růst čínské ekonomiky se snížil mimo jiné kvůli omezení stínového bankovnictví a kvůli obchodnímu napětí se Spojenými státy. Země eurozóny pak zpomalily více, než se čekalo, protože důvěra spotřebitelů i firem oslabila a výrobu aut v Německu narušilo zavedení nových emisních standardů. Navíc klesly investice v Itálii a zhoršila se vnější poptávka, zvláště z asijských zemí. Ekonomické aktivitě v Japonsku pak ublížilo několik přírodních neštěstí.

Svou daň si vybralo i rostoucí obchodní napětí, které ovlivnilo hlavně podnikatelskou důvěru, kromě toho se zhoršila i nálada na finančních trzích. Zpřísnily se také finanční podmínky. Situace se částečně zlepšila na začátku letošního roku, kdy americká centrální banka naznačila přestávku ve zvyšování úroků a trhy začaly být optimističtější ohledně obchodní dohody mezi USA a Čínou.

Nejnovější prognóza MMF počítá s oživením ve druhé polovině letošního roku díky stimulům v Číně, nedávnému zlepšení nálady na globálních finančních trzích a zmírnění některých dočasných tlaků na ekonomiku eurozóny. Postupně by se také měly stabilizovat podmínky v některých rozvíjejících se zemích, které se teď potýkají s problémy, což je například Argentina a Turecko.

MMF upozornil, že případné rychlé vyřešení obchodních sporů by bylo nečekanou vzpruhou pro globální ekonomiku a důvěru investorů, celkově však ve výhledu vývoje globální ekonomiky převažují rizika dalšího zpomalení. Za ta fond považuje mimo jiné odchod Británie z EU bez dohody, fiskální problémy Itálie, které by mohly ohrozit celou eurozónu, či změnu v měnové politice USA.

Fond varoval, že kvůli zpomalování globální ekonomiky je potřeba se vyhnout chybným krokům, které by mohly poškodit ekonomickou aktivitu. Na národních úrovních je důležité, aby měnová politika zajistila, že inflace zůstane blízko cílů centrálních bank nebo se k němu bude snažit přiblížit. Na mezinárodní úrovni by hlavní prioritou jednotlivých zemí mělo být společné vyřešení obchodních neshod, aniž by to posílilo bariéry, které by dál destabilizovaly zpomalující ekonomiku.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy