Čína reaguje na Trumpovy provokace. Snižuje cla jiným zemím, kromě USA

Od začátku roku 2018 čínská cla na americké zboží vzrostla v průměru na 20,7 procenta. Ve stejné době ale Čína snížila cla na konkurenční zboží z dalších členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) v průměru na 6,7 procenta.

"Trumpovy provokace a dvojitá odpověď Číny znamenají, že americké firmy a zaměstnanci jsou nyní ve značné míře znevýhodněni ve srovnání s čínskými firmami a s firmami ve třetích zemích," uvedl společník PIIE Chad Brown. "Čína začala roztahovat červený koberec zbytku světa. Všichni ostatní si užívají mnohem lepší přístup k (její) 1,4 miliardy zákazníků."

China responded to Trump’s tariffs with levies on American goods, including soybeans, wood products, & machinery. At the same time, China lowered tariffs on imports from countries like Germany & Canada, benefiting American competitors in those nations.https://t.co/LeyQFMlQYR

Na druhé straně americké produkty pro čínské zákazníky zdražily, zatímco zboží z dalších zemí je pro ně levnější. V průměru je pro Čínu teď nákup zboží z Kanady, Japonska, Brazílie nebo Evropy o 14 procent levnější než z USA.

Washington zatím uvalil 25procentní clo na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Trump také pohrozil cly na zbývající zboží v hodnotě 300 miliard USD. Jako odvetu Peking uvalil clo na americké zboží za 60 miliard USD, což je téměř polovina toho, co USA pošlou ročně do Číny.

Trump a další vládní úředníci strategii cel obhajují a tvrdí, že náklady na obchodní válku nakonec dopadnou na Čínu. Americké firmy ale vykreslují jiný obraz. Více než 600 firem, v čele s maloobchodními řetězci Walmart a Target, minulý týden napsalo dopis, ve kterém vyzvaly vládu, aby spor vyřešila. Varovaly přitom, že cla mohou stát průměrnou rodinu 2000 dolarů ročně a zničit dva miliony pracovních míst v USA.

Rozdíl mezi cly u amerického zboží a zboží z dalších zemí je nejvýraznější v zemědělství a rybolovu. V těchto sektorech se cla na americké zboží zvýšila v průměru na 42 procent, zatímco u jiných zemí klesla na 19 procent. Dopad mají cla také na americké vývozce dřeva, papíru, chemických produktů a elektrického zařízení.

"S výjimkou automobilů, letadel a léků je zde nyní výrazný rozdíl mezi cly, kterým čelí američtí vývozci, a vývozci odjinud," uvedl Brown.