Zlatá hysterie: kdo má pravdu?

Zlato v minulém týdnu oslabilo na úroveň července roku 2011. To znamená, že během dvou dnů proběhl pokles o cca 22%. Jedna skupina analytiků mluví o splasknutí velké bubliny. Příznivci konspiračních teorií raději hovoří o umělém oslabení kvůli obchodu za gigantické provize. Z pohledu reálné ekonomiky nejsou totiž důvody pro pokles hodnoty zlata, stejně jako nejsou důvody pro dvouletý růst akciových a dluhopisových trhů. Proto se i my kloníme spíše na stranu, těch, kteří hovoří o obří spekulaci.

Kdo na této situaci skutečně vydělá, ukáže až čas. Již teď si ale můžeme objasnit, co motivuje investory k nákupu fyzického zlata v době, kdy jeho cena klesá.

1) Cena zlata v dlouhodobém horizontu poroste

Aktuální vývoj na burze je zajímavý pouze pro spekulanty a analytiky, resp. Pro ty, kteří obchodují s papírovým zlatem na burze. Velcí obchodníci s fyzickým investičním zlatem v podstatě kopírují cenu zlata na burze a kvartální výhled není vzhledem k charakteru obchodu (nákup a prodej na denní bázi) příliš důležitý. Pokles ceny znamená pouze levnější nákup. Na druhou stranu soukromí investoři fyzické zlato většinou drží po delší období, optimální horizont je mezi pěti a deseti lety.

2) Kvantitativní uvolňování přináší obavy

Na jedné straně stojí hmotné aktivum (zlato), na straně druhé pak ničím nekryté měny jako je americký dolar, euro nebo japonský jen. Centrální banky znehodnocují své měny kvantitativním uvolňováním (tištěním nových peněz ve velkém objemu). Aby hospodářství neničila inflace, jsou tyto peníze používány na nákup dluhopisů a akcií. Toto však nelze uplatňovat do nekonečna.

3) Nepoměř devizových rezerv

Klíčem k pochopení, proč si zlato v delším časovém horizontu uchová svou hodnotu a vůči západním měnám poroste, je nepoměr v devizových rezervách velkých států. Velké státy v loňském roce nakoupily rekordní množství zlata: přesněji 576 tun. Zásoby všech států světa dosáhly téměř 29.000 tun. Prvních deset států s nejvyššími zásobami vlastní 2/3 množství zlata umístěného ve všech centrálních bankách světa. Obrovský nepoměr je ale v proporci mezi zásobami zlata a jejich poměrem k rezervám drženým ve světových měnách. Zatímco západní státy mají ve zlatě přes 70% svých devizových rezerv, u rozvíjejících se států jako Rusko nebo Indie to je již jen přibližně 10%. Čína pak vlastní pouhých 1,5%, a to i vzhledem ke svým obřím devizovým rezervám.

4) Obavy z čínských nákupů

I kdyby Čína skoupila všechno zlato soukromých investorů a ještě dokoupila rezervy od USA, Německa, Itálie a Francie, dosáhla by poměru k devizovým rezervám jen okolo 70 procent! A proč by Čína měla zlato nakupovat? Znáte hospodáře, který by si nechal aktivum, které někdo další uměle znehodnocuje?

A co udělá cena zlata, když se Čína rozhodne přikoupit byť jen jediné procento do rezerv (to znamená 770 tun).