Vydírání české firmy na Filipínách eskaluje. Jak to bylo s úplatkem?

Společnost v dnešním prohlášení pro ČTK uvedla, že filipínské úřady informovala o tom, že zástupcům Inekonu byla nabídnuta možnost získat kontrakt na dodávku nových tramvají výměnou za zaplacení "jisté částky". "To naše společnost důrazně odmítla," uvedl šéf podniku Hušek. Zároveň popřel informace filipínského tisku, které spojují obchodní společnost Inekon s rodinou prezidenta Benigna Aquina. "Tyto pověsti nemají žádné opodstatnění a jsou nepravdivé," dodal.

Tyto informace důrazně popřel i Rychtar v dopise, který zaslal filipínskému prezidentovi a o němž dnes informoval list The Manila Times. Tato obvinění přitom označil za nepravdivá a zlomyslná. Kromě toho uvedl, že v uvedeném případu jde o mezivládní dohodu, která nezahrnuje žádné provize. Česká strana podle něj nadále trpělivě čeká na odpověď filipínského ministerstva dopravy ohledně nabídky Inekonu k zakázce na rozšíření manilského metra.

Filipínský rozhlas DZRH koncem června uvedl, že sestra filipínského prezidenta Benigna Aquina a jeho švagr údajně požádali českou společnost Inekon o úplatek za to, že jí pomohou při vyjednání kontraktu na rozšíření manilského metra.

Podle DZRH chtěli lidé kolem Ballsy Aquinové-Cruzové po firmě Inekon dva miliony až 20 milionů dolarů (zhruba 40 milionů až 400 milionů korun). Dva z účastníků, mezi nimi bývalý ministr dopravy a komunikací Pete Prado, si údajně řekli o úplatek, avšak zástupci Inekonu to odmítli. Ministerstvo pak prý Inekonu zabránilo účastnit se tendru.

Téměř tři týdny po těchto zprávách se filipínské ministerstvo dopravy k záležitosti vyjádřilo, napsal v pondělí filipínský zpravodajský server Business Inquirer. Ministr dopravy Joseph Abaya v pátečním prohlášení sdělil, že již zahájil vyšetřování zpráv.

Inekon je podle dnešního sdělení nadále připraven dodat do Filipín nových 73 tramvají, které v Manile jezdí po samostatných trasách, nikoli v kombinaci se silniční dopravou jako například v českých městech.

Filipínský spotřební trh je rozdělen na dva hlavní segmenty, odpovídající velkému sociálnímu rozdílu mezi převažující chudou vrstvou obyvatel a malou skupinou bohatých nebo zbohatlých občanů, jejichž příjmy pramení především z vlastnictví pozemků a z nemovitostí. Střední vrstva se neustále utváří zejména díky finančním injekcím od členů rodiny, pracujících v zahraničí.

Trh chudého obyvatelstva je saturován domácími nebo regionálními výrobci, a to i s ohledem na specifické spotřebitelské zvyklosti. Vzhledem k nízké koupěschopnosti je tedy tento segment trhu pro zahraniční dodavatele spotřebního zboží nezajímavý.

Bohatá vrstva naproti tomu disponuje značnou kupní silou a na trhu spotřebního zboží vyhledává s menším zřetelem na cenu spíše luxusní zboží. Ve spotřebním chování je patrná zejména snaha napodobovat americký životní styk. Zájem je také o historické předměty z Evropy, Číny a Japonska.

Filipíny jako rozvojová země se potýkají se základními problémy vytvoření funkční, konkurenceschopné a stabilní ekonomiky. Z toho plyne poptávka po nových investičních celcích, projektech na rozvoj infrastruktury, nových technologiích apod. Prioritami k nastolení dlouhodobého udržitelného rozvoje jsou především následující oblasti, kde se generují nové poptávky:

Vybudování jak průmyslové, tak běžné infrastruktury, jako nezbytné podmínky pro rozvoj průmyslové výroby v zemi. Obrovským úkolem je budování dopravní struktury, píše server mzv.cr. Řada oblastí Filipín se navíc stále potýká s nedostatkem energie a pitné vody.