Krize zabila už tisíce lidí, děsivá čísla přicházejí z Polska

Od roku 2009, tedy rok po vypuknutí krize, vzrostl celkový počet sebevražd u mužů o 3,3 procenta. To se týkalo převážně zemí, kde se prudce zvýšila nezaměstnanost, a hospodářství zaznamenalo silný propad. Počet sebevražd se nad běžnou roční úroveň zvýšil o pět tisíc. Týkalo se to hlavně 27 evropských a 18 amerických států.

Zatímco život si v Evropě brali více mladí muži, v Americe to byla především věková skupina 45 až 64 let. Ženy v Evropě finanční krize asi tolik nepálila, protože u nich statistiky zvýšený počet sebevražd nezaznamenaly, v Americe se počet žen, které spáchaly sebevraždu, zvýšil jen nepatrně.

Psychické deprese v období krize potvrzují i krizové linky. Zatímco před krizí hovořil po telefonu o svých finančních problémech každý desátý volající, v době krize to už byl jeden ze šesti. Podle odborníků je jasné, že je to jedna z věcí, kterou musí mít vlády na paměti při plánování dopadů hospodářských poklesů.

Nově také počet Poláků, kteří se rozhodli ukončit svůj život vlastní rukou, letos oproti minulému roku o třetinu stoupl. Za první pololetí se pokusilo spáchat sebevraždu asi 4200 lidí, z toho 3000 úspěšně.

Pokud se trend nezmění, dá se podle sociologů očekávat, že se letos v Polsku o sebevraždu pokusí přes 8000 lidí. V druhém pololetí totiž podle statistik sebevrahů přibývá.

Sociologové si stoupající počet pokusů o ukončení života spojují s ekonomickou situací. Podle nich k sebevraždě často sahají lidé, kteří přijdou o práci a také ti, kteří mají strach, že se to brzy stane. V policejních statistikách je uvedeno 300 případů, kdy lidé k sebevraždě sáhli prokazatelně z ekonomických důvodů. Experti ale upozorňují, že fakticky jich bude více.

Polská ekonomika byla jedinou v Evropské unii, které se v uplynulých čtyřech letech podařilo vyhnout se recesi, hospodářský růst této největší ekonomiky ve střední Evropě ale začal zpomalovat. Polský hrubý domácí produkt loni stoupl o dvě procenta, což bylo nejpomalejší tempo od roku 2009.