Hladomor dál kosí lidstvo, OSN selhává. Je hlad už i v Česku?

Jak nově odhadovaná čísla ukazují, hladovějících je méně než v předchozích letech. V roce 2009 trpělo hlady 1,02 miliardy lidí, v letech 2010 až 2012 pak 868 milionů obyvatel země. Oproti 90. letům jde pak o pokles o 17 procent. Experti ale zdůrazňují, že i přesto hrozí, že v některých oblastech nebude dosaženo jednoho z rozvojových cílů tisíciletí, kterým je snížení počtu hladovějících o polovinu do roku 2015.

Osm Rozvojových cílů tisíciletí bylo formulováno na miléniovém summitu OSN v roce 2000, kde bylo mimo jiné stanoveno, že do roku 2015 je třeba snížit světovou chudobu na polovinu, zajistit základní vzdělání pro všechny děti, zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS, snížit o tři čtvrtiny mateřskou úmrtnost a o dvě třetiny úmrtnost dětí nebo snížit o polovinu počet lidí bez přístupu k čisté vodě. 

Cíl týkající se snížení počtu hladovějících se nejspíš nepodaří splnit mnoha zemím, říká se ve zprávě, ze které citovala agentura Reuters. "Země, které si v uplynulých dvou desetiletích prošly nějakým konfliktem, bojují s překážkami, které jim brání ve snižování počtu hladovějících," popisuje zpráva.

2,6 milionů dětí ročně zemře hlady

Podvýživa přispívá každý rok k úmrtí 2,6 milionu dětí ve věku do pěti let. Jedno z šesti dětí, tedy přibližně 100 milionů dětí na celém světě trpí v rozvojových zemích podváhou. Děti nemají dostatek potravin, jsou velmi hubení a s tím přichází řada dalších onemocnění. Podváha se nejvíce podle OSN vyskytuje v oblastech jižní části centrální Asie (30%), následuje západní, východní a střední Afrika (22%, 19% a 17%) a jihovýchodní Asie (17%). Děti v nejchudších domácnostech rozvojových zemích mají dvojnásobnou šanci, že budou trpět podváhou a následnou podvýživou. Ta je příčnou spolu s nedostatkem stopových prvků k úmrtí až 35 % dětí do pěti let jejich věku.

Jedno ze čtyř dětí na světě jsou díky hladu nedostatečně vyvinuté. V rozvojových zemích tento podíl může dosáhnout až jednoho dítěte ze tří. 80 % nedostatečně vyvinutých dětí se nachází pouze ve 20 zemích světa. Období od narození do 24 měsíců věku dítěte je velmi důležité pro plnohodnotný vývoj dítěte. Pokud je v tomto období nedostatek potravy, dochází ke zpomalení duševního a tělesného vývoje dítěte a děti mohou poté mít z důsledku hladovění celoživotní nevratné následky. Proto se také mezinárodní humanitární organizace snaží podporovat děti do dvou let věku.

Hlad v Česku?

Česká republika má například velký problém v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde staří lidé velmi často umírají díky nedostatku péče na podvýživu a dehydrataci. Ministerstvo zdravotnictví dělá proti tomuto trendu oficiálně co může, ale díky stále se snižující finanční a personální podpoře zdravotnického systému dochází ke zbytečným úmrtím seniorů, vážně nemocných a zdravotně postižených neschopných obsloužit sama sebe.

Přesto všechno je problematika hladovějících v České republice naprosto nepodstatnou epizodou oproti takovému Somálsku, Keni a dalším státům světa. V Evropské unii jsou kromě nemohoucích hladem ohroženy také některé menšiny, z nich nejvíce například v Rumunsku či Bulharsku trpí Romové. Je mnoho romských rodin, které se musejí každý den dotazovat co budou mít k jídlu. Nejistota jídla se stává novým znepokojujícím faktorem, píše server hrebenar.eu.