Teplota na Zemi roste. Utáhne světová ekonomika změny klimatu?

"Máme okno příležitosti (ke změnám za umírněné náklady) pro příští dekádu, maximálně pro dvě další desetiletí," usoudil spolupředsedající panelu, německý vědec Ottmar Edenhofer. "Neříkám, že to bude zadarmo, že klimatická politika bude jako bezplatný oběd, ale je to oběd, který stojí za to si koupit," poznamenal.

Zpráva IPCC je hlavním vodítkem pro vlády při přípravě nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, která má být schválena v roce 2015 na konferenci v Paříži a vstoupit v platnost má v roce 2020. Cílem je snížit globální oteplování, které má podle mezivládního panelu na svědomí především člověk.

Vlády ve snaze vyvarovat se ještě větších vln veder, záplav, sucha či stoupajících hladin oceánů a moří, které IPCC připisuje oteplování způsobeného lidskou činností, přislíbily omezit globální oteplování pod dva stupně Celsia. Ale produkce skleníkových plynů stále roste, tažena hospodářským růstem Číny.

Stručnější shrnutí zprávy podle agentury AFP upozorňuje, že světová produkce skleníkových plynů se zrychluje: z ročního růstu o 1,2 procenta v období let 1970 až 2000 na 2,2 procenta v dekádě 2000 až 2010. Krize, která vypukla v letech 2007 a 2008, emise skleníkových plynů dočasně snížila, ale celkovou tendenci nezměnila. Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro ze čtyř pětin podílelo spalování fosilních paliv a průmysl. Bez nových opatření k omezení skleníkových plynů stoupne v roce 2100 teplota na Zemi o 3,7 až 4,8 stupně Celsia.

Scénáře, narýsované IPCC, počítají s tím, že produkce skleníkových plynů by měla brzy dosáhnout vrcholu a k roku 2050 klesnout o 40 až 70 procent oproti stavu z roku 2010 a k roku 2100 se blížit nule, pokud má být cíl dodržen. Jde ovšem o mnohem větší snižování emisí, než většina vlád předpokládá.

Psali jsme: Odborníci děsí: Čeká nás drastické sucho, změní naše životy OSN: Globální oteplování je vžnou hrozbou pro lidstvo. Počasí je příliš extrémní Rok 2013 byl hrozbou, děsí se meteorologové. A na vině je člověk  

Praxe ukazuje, že zatím největším problémem spojeným s proměnou klimatu je změna v distribuci srážek, resp. změna výparu. Teplejší klima znamená rychlejší výpar z půdy. Oteplující se oblasti tak stále více trpí suchem a to i za předpokladu, že se množství srážek nezmění. To samozřejmě způsobuje rozsáhlé zemědělské škody. Vypařená voda je ale stejně odsouzena k tomu, aby brzy spadla jako déšť – ten pak bývá třeba v jiné oblasti a o to silnější. Vznikají povodně. Větší množství povodní v Česku v posledních 15ti letech může být též znakem proměny klimatu. Nicméně vývoj srážek se odhaduje výrazně obtížněji, než u teplot. Proto není možné s jistotou říci, zda změny klimatu zvýší četnost povodní.

Sucho omezuje růst rostlin, včetně zemědělských. Následná špatná úroda se okamžitě projeví rychlým vzestupem cen potravin na celém světě, což se už v minulých letech stalo. To je daleko důležitější, než postupné zaplavování několika centimetrů pobřežních pláží. Důsledky toho jsme do jisté míry již pocítili v roce 2008, kdy neúroda v některých částech světa vyhnala ceny jídla do astronomických výšin, i když nebyla jedinou příčinou.

Předpokládá se, že se srážky zvýší v oblastech, kde jich už nyní mají poměrně dost, např. severní Evropě, a oproti tomu ubudou v již nyní sušších oblastech, jako je třeba Středomoří. Rozsáhlejší sucha také hrozí v místech, kde je využívána voda z řek napájených ledovci, případně jarním táním sněhu.

Sníh a potažmo led mají důležitou stabilizační roli v hydrologické bilanci mírného klimatického pásu. Sníh padá v zimním období, kdy je malý výpar a kdy navíc stejně neroste vegetace. Udrží se přes zimní měsíce a na jaře pak jeho tání dodává vodu do povodí řek i do půdy. Pokud se však teploty zvýší a sněhová pokrývka se přes zimu nevytvoří, ale voda ve formě deště odteče hned řekami pryč, nebude již mít na jaře co odtávat a řeky i krajina mohou pak o to dřív v létě strádat na nedostatek vody. Podobně odtání ledovců může ohrozit některé řeky jimi napájené a následně i na nich závislé obyvatelstvo.

V důsledku toho může v řadě regionů na Zemi dojít k vytvoření vodní krize. Nedostatek vody pak kromě přímého ohrožení lidí i zvířat může vyvolat nepokoje nebo dokonce i války. Na Zemi sice už dnes existují jak místa velmi deštivá, tak i mimořádně suchá, ale stávající společnost je tomu přizpůsobena. Pokud se sucho rozšíří do oblastí, které jsou dosud zemědělské, může to zejména v chudých zemích mít katastrofické důsledky, informuje meteocentrum.cz.