"Covid-19 nezmizí, chraňte ekonomiku." Japonsko jde podobnou cestou jako Švédsko

Japonsko tak podobně jako Švédsko v Evropě zvolilo pro boj s koronavirem jinou strategii než většina ostatních zemí a snaží se omezit případy nakažených, aniž by výrazně omezilo ekonomickou aktivitu nebo zavedlo povinné omezení sociálního kontaktu.

"Japonsko chce počet případů snižovat, ale na nulu se kvůli povaze onemocnění dostat nelze," říká Omi. Podle něj se bude virus vracet ve vlnách: "Možná přijde další menší nebo větší vlna, to bude záležet na tom, jak lidé změní své chování, ale domnívám se, že nějaký čas budou nové vlny přicházet. Proto chceme nalézt rovnováhu mezi zachováním ekonomické a sociální aktivity a zvládnutím epidemie."

Vývoj epidemie koronaviru lékař ilustruje na nejsevernějším japonském ostrově Hokkaidó. Prefektura zde na konci února vyhlásila kvůli šíření viru nouzový stav. Lidé změnili své chování a v březnu počet nových případů klesl na jeden nebo dva denně. Jenže v dubnu nové případy začaly znovu výrazněji přibývat. To je podle Omiho model, který se bude opakovat.

Japonsku se zpočátku dařilo díky dobré hygieně a efektivnímu dohledávání kontaktů šíření efektivně zpomalovat. V reakci na rostoucí počet infikovaných byl přesto premiér Šinzó Abe nucen 7. dubna vyhlásit stav nouze v sedmi prefekturách. Nouzový stav se později rozšířil na celou zemi. V Japonsku ale neplatí povinné omezení pohybu na rozdíl od většiny Evropy a některých států USA.

Takzvané sociální distancování se v Japonsku také doporučuje, ale je dobrovolné, zčásti kvůli právu na svobodu pohybu zakotveném v ústavě, vysvětluje Financial Times. Některé podniky, například fitness centra, musely zavřít, ale jiné včetně restaurací zůstávají otevřeny.

Omi uvedl, že pokud lidé omezí své osobní kontakty o 80 procent, zemi se podaří se s epidemií vypořádat, aniž by se musela uchýlit k dramatickým krokům, jako je úplný zákaz vycházení. Pokud lidé své kontakty výrazně omezí, bude je navíc stále možné v případě potřeby dohledat.

V Japonsku se od začátku koronavirem nakazilo 11.950 lidí, v souvislosti s onemocněním covid-19 zde zemřelo 299 osob. Japonsko také poměrně málo testuje, zatím udělalo přibližně 130.000 testů, zatímco Jižní Korea jich provedla přes půl milionu.

Jihokorejská ekonomika v důsledku koronavirové krize utrpěla nejprudší mezičtvrtletní pokles od konce roku 2008. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešních údajů centrální banky v letošním prvním čtvrtletí snížil o 1,4 procenta proti předchozím třem měsícům, kdy o 1,3 procenta vzrostl, informovala agentura Reuters.

Soukromá spotřeba se v prvním čtvrtletí propadla o 6,4 procenta, nejprudším tempem od roku 1998. Ministr financí Hong Nam-ki uvedl, že ve druhém čtvrtletí by se měla čtvrtá největší ekonomika v Asii připravit na ještě větší šok, a to kvůli propadu poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů.

Opatření proti šíření koronaviru v Jižní Koreji pozorně sledují vlády jiných zemích, protože Soulu se podařilo dostat nákazu poměrně rychle pod kontrolu. Jižní Korea je nicméně silně závislá na exportu, takže ji teď tlačí dolů propad světového obchodu v důsledku koronavirové krize.

"Ekonomika bude pravděpodobně klesat minimálně ještě jedno čtvrtletí, protože export bude dál zažívat těžké časy," uvedl jeden z analytiků finančního ústavu KB Bank. "Domácí spotřeba se zotaví hlavně díky zvýšeným rozpočtovým výdajům, export klíčových produktů ale bude dál trpět," dodal.