Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.
Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň už loni v červenci. Letos v lednu se však Francie se Spojenými státy dohodla na příměří, které mělo zajistit více času na vyřešení této záležitosti, mimo jiné prostřednictvím rozhovorů v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Na základě příměří Francie odložila výběr daně a Washington slíbil, že nezavede plánovaná odvetná cla. Spojené státy ale v červnu přerušily jednání s dalšími zeměmi OECD a nečeká se, že by se do poloviny příštího roku podařilo najít řešení.
"My už nemůžeme čekat. Technologické firmy jsou velkými vítězi pandemie," řekl listu FT jeden francouzský úředník, o kterém však další informace list neposkytl. Dodal, že technologické firmy výrazně zvýšily obrat, ovšem ani před pandemií neplatily spravedlivé daně.
Washington považuje výběr digitální daň za příklad nekalých obchodních praktik, protože převážně zasáhne americké společnosti. Očekává se, že Spojené státy nyní jako odvetu zavedou slíbená cla na francouzské zboží. Nový spor by tak mohl zhoršit situaci před nástupem nového prezidenta Joea Bidena, který uvedl, že by chtěl diplomatické a obchodní napětí s Evropskou unií urovnat.
Zavedení digitální daně navrhlo nebo již uzákonilo několik dalších zemí, včetně České republiky. Spojené státy v létě oznámily, že kvůli zavedení daně vyšetřují několik zemí a že výsledkem by mohlo být uvalení dalších cel.
Související
USA kritizují Indii, Itálii a Turecko za digitální daň
OECD: Dohoda o digitální dani se odkládá do poloviny roku 2021, důvody jsou dva
digitální daň , Francie , USA (Spojené státy americké) , oecd , Joe Biden , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák