Americký Kongres schválil balík 280 miliard dolarů (6,8 bilionu Kč) na podporu výrobců čipů a vědeckého výzkumu. Cílem je ve vytvořit v USA více pracovních míst a zvýšit konkurenceschopnost země vůči Číně. Po Senátu dnes zákon schválila Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 243 ku 187. Pro zákon hlasovaly více než dvě desítky republikánů a nyní ho dostane k podpisu prezident Joe Biden, napsala agentura AP.
Uvolní se tak přes 52 miliard dolarů ve formě grantů a dalších pobídek pro polovodičový průmysl. Zákon počítá též s daňovou úlevou 25 procent pro společnosti, které investují do závodů na výrobu čipů v USA. Zákon dále vyzývá ke zvýšení výdajů na různé výzkumné programy, které by v průběhu deseti let dosáhly celkové výše přibližně 200 miliard dolarů, uvedl Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).
"Moje výzva zní: nechte politiku stranou. Prosaďte to," řekl Biden před hlasováním a dodal, že zákon Spojeným státům poskytne "nejen schopnost konkurovat Číně do budoucna, ale také umožní vést svět a zvítězit v ekonomické soutěži 21. století".
Vedení Republikánské strany ve Sněmovně reprezentantů doporučilo hlasovat proti návrhu zákona, neboť má poskytnout obrovské dotace a daňové úlevy "odvětví, které další vládní příděly nepotřebuje".
Někteří republikáni ovšem považovali přijetí zákona za důležité pro národní bezpečnost, například Mike McCaul ze zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů. Odvětví polovodičů v USA si podle něj zaslouží ochranu. Dodal, že pokud jde o nejmodernější čipy, jsou USA příliš závislé na Tchaj-wanu. To by se podle něj mohlo projevit jako slabina, pokud by se Čína pokusila ostrovní stát, který označuje za separatistickou provincii, ovládnout.
Mnozí zákonodárci uvedli, že za normálních okolností by vysoké dotace pro soukromé podniky nepodpořili. Připomněli však, že Čína a Evropská unie poskytly svým čipovým společnostem miliardové pobídky, napsala agentura Reuters.
Související
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák