Koronavirus navždy změní svět. S některými věcmi se budeme muset rozloučit

Je 19. červenec roku 1989. Let United Airlines 232 letí na své pravidelné lince z coloradského Denveru do Chicaga. Na palubě je 296 lidí, když náhle dojde k explozi ocasního motoru. 

Jako zázrakem se pilotům podaří se strojem přistát, následně však letadlo vzplane. I přes všechny komplikace 185 lidí děsivou nehodu přežije. Tam, kde končí práce záchranářů, ale začínají směnu vyšetřovací týmy, které musí odhalit, co se stalo.

Vyšetřovatelé později určí, že nehoda byla způsobena tím, že mechanici nezjistili při kontrole letadla trhlinu na disku ventilátoru. Odhalení příčiny vedlo ke zpřísnění bezpečnostních systémů ve všech letadlech a změnilo způsob provádění inspekcí motoru.

Každá podobná katastrofa s sebou nese nutnost vyšetřování. To probíhá nejen proto, aby se odhalila příčina tragédie, ale aby se jí do budoucna mohlo zabránit. Ať už jde o pády letadel, exploze, nehody v průmyslových budovách či jaderných elektrárnách, lidstvo má tendenci poučit se ze svých chyb a měnit pravidla a systémovou bezpečnost tak, aby se chyby neopakovaly.

Poté, co došlo v roce 2011 ke katastrofě ve Fukušimě, se kancléřka Angela Merkelová neočekávaně rozhodla, že se Německo přestane spoléhat na jadernou energii. Rázné opatření, které opět vzniklo jako reakce na katastrofu. A nejinak tomu bude i v tomto případě.

Lidstvo se učí, poučit se musí i nyní

Aktuálně se největší boje svádí v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snaží zachránit nakažené. Pandemie ale nepotrvá věčně a až pomine, bude na čase k ní zaujmout nějaké stanovisko. Lidé budou volat po odpovědích, změnách a opatřeních. Tak, aby se podobná situace nemohla opakovat.

V tu chvíli přijdou opět na řadu odborníci a experti z mnoha oblastí. Právě oni budou mít za úkol vyhodnotit situaci, zmapovat celý průběh šíření nemoci a navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala.

V tuto chvíli se můžeme pouze domnívat, o jaké změny či doporučení se bude jednat, jisté ale je, že pandemie zasáhla spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, v současnosti je ale pro část podniků jedinou bariérou, která je odděluje od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbí kancelářskou práci, dává ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobné změny mohou doznat i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, dnes jsou ale organizace nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínají si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávají streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadují, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před měsícem by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovuje, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Hrozí, že stále více lidí začne využívat tyto služby a přijdou jim na chuť. Zalíbí se jim a stanou se z nich pravidelní zákazníci. 

Možná se tak dočkáme doby, kdy nové filmy nepoputují do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa, jako je tomu dnes v případě pandemie. Tedy pokud filmová studia vymyslí způsob, jak zůstat zisková, protože příjmy z kin jsou pro ně stále stěžejní.

Svět se změní. Jak moc? Nikdo neví

Změny může potkat i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což sice nevyhovuje lidem bez internetu nebo počítače, jde ale o levnější formy vzdělávání, které sice netěší rodiče, některým studentům a profesorům ale mohou vyhovovat více.

Ostatně ani v době před pandemií nebyla vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. Stane se součástí každodenního života? V tuto chvíli tomu tak je, a přechod zpátky na původní model může být nejen v této oblasti složitější, než se zdá.

Jak zanalyzoval server Politico, změny ale může doznat i řada dalších oblastí. Může se stát denním chlebem konzultace s lékaři po telefonu, volby přes internet, větší podpora domácích zdrojů, obnovení důvěry ve vlády a experty, větší podpora vědců, nebo třeba podpora zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.