MMF zhoršil výhled růstu globální i české ekonomiky

Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.

Měnový fond v létě předpokládal, že s postupem očkování se globální ekonomika začne vracet k normálu. To se sice děje, proti původním odhadům ale pomaleji. Jako problém se ukazuje koronavirová mutace delta, ale i související potíže v dodavatelských řetězcích. To v mnoha zemích přispívá i k růstu inflace, která se ale podle fondu ve většině zemí v příštím roce vrátí na úrovně před pandemií. Fond ale připouští, že inflační výhled je obestřen značnou nejistotou.

"Výsledkem šíření epidemie v nejdůležitějších článcích globálních dodavatelských řetězců je delší narušení těchto řetězců, než jsme předpokládali. Tím se v mnoha zemích ještě více zvyšuje inflace," uvedl měnový fond. "Výhled ekonomiky je obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď složitější."

Fond nicméně upozornil, že celkově mírné zhoršení výhledu zakrývá mnohem výraznější změny k horšímu v některých zemích. "Výhled pro skupinu nízkopříjmových rozvojových zemí je kvůli zhoršenému vývoji pandemie výrazně temnější," stojí v podzimním výhledu. Zatímco vyspělé země se na úroveň před pandemií z hlediska hospodářského výstupu dostanou už příští rok, ty rozvojové tam podle měnového fondu nebudou ani za tři roky.

Za problematický měnový fond považuje postup v očkování, který je hlavní příčinou zhoršujících se rozdílů ve vyhlídkách vyspělých a rozvojových zemí. "Zatímco téměř 60 procent populace ve vyspělých zemích je plně naočkováno a někteří lidé tam právě dostávají posilující dávku, kolem 96 procent populace nízkopříjmových zemí je i nadále nenaočkováno."

Proti červencové aktualizaci jarního výhledu si letos povedou lépe Spojené státy a také eurozóna jako celek. Hůř si naopak povede Německo, Británie nebo Japonsko. V případě Číny měnový fond počítá se stabilním růstem, který dosáhne osmi procent proti růstu 8,1 procenta, s kterým fond počítal v létě. Beze změn je výhled pro Indii, kde MMF na letošní rok dál počítá s růstem o 9,5 procenta.

Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta. Slovensku fond zhoršil výhled letošního růstu na 4,4 procenta, zatímco na jaře počítal s růstem HDP o 4,7 procenta.

Příští rok vidí měnový fond optimističtěji jak v případě České republiky, tak v případě Slovenska. Na jaře Česku předpovídal růst o 4,3 procenta a Slovensku o 4,4 procenta. Nyní čeká na Slovensku v příštím roce hospodářský vzestup o 5,2 procenta.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 41 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy