Nezaměstnanost v Japonsku je kvůli koronaviru nejvyšší za tři roky

Výsledek je v souladu s očekáváním analytiků. Počet nezaměstnaných vzrostl ve srovnání s loňským srpnem o 490.000 na 2,06 milionu. Zvýšil se už sedmý měsíc za sebou a hranici dvou milionů překonal poprvé od května 2017. Proti předchozímu měsíci se počet nezaměstnaných zvýšil o 110.000.

Zpráva přichází v době, kdy nový premiér Jošihide Suga slíbil, že udělá maximum pro ochranu pracovních míst a pro udržení firem v chodu. Chce také pomoct ekonomice, aby se zotavila po opatřeních, která měla zamezit šíření nového koronaviru. Čísla také tlumí optimismus z předchozích údajů, jako byla výroba v továrnách a nálada podnikatelů, které naznačily, že ekonomika se zotavuje, uvedla agentura Reuters.

Poměr volných pracovních míst k počtu žadatelů klesl na 1,04 z červencových 1,08. To znamená, že na 100 žadatelů je k dispozici 104 volných pracovních míst. Tento poměr se snížil už osmý měsíc za sebou a je nejníže od ledna 2014.

"Zvláštní vládní dotace na pomoc firmám zasaženým koronavirem pomohly omezit růst míry nezaměstnanosti, která by se mohla zvyšovat mnohem více," uvedl hlavní ekonom organizace Itochu Research Institute Acuši Takeda. "Lidé začali hledat práci, ale trh práce není dost silný na to, aby je absorboval. Tempo oživení trhu práce pravděpodobně zpomalí a míra nezaměstnanosti by mohla dál růst."

Zhoršení podmínek na pracovním trhu pravděpodobně zvýší tlak na vládu, aby nabídla další podporu menším a středně velkým firmám a pomohla jim zabránit v dalším propouštění. Poslední údaje naznačují, že stále více podnikatelů není schopno udržet současný počet zaměstnanců, protože koronavirus snížil spotřebu a některé firmy musely snížit počet pracovních hodin.

Míra nezaměstnanosti v Japonsku však stále zůstává nízká ve srovnání s dalšími předními ekonomikami světa. Důvodem je nedostatek zaměstnanců kvůli rapidně stárnoucí populaci. Například v eurozóně míra nezaměstnanosti v srpnu činila osm procent a ve Spojených státech 8,4 procenta.

Japonsko je třetí největší ekonomikou světa. V období duben až červen se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, nejvíce od druhé světové konce války. Pandemie otřásla jak vnější, tak i domácí poptávkou.