Cena evropského plynu vzrostla od začátku roku do konce srpna o více než 170 procent, severomořská ropa Brent zdražila o téměř 30 procent. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Ceny hlavních zemědělských komodit rostly jen mírně. ČTK to řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Ceny komodit na světových trzích letos podle něj prošly extrémními výkyvy.
"Ceny energetických komodit jsou nyní největším problémem pro světovou ekonomiku. Ta čelí nejvyšší inflaci za posledních 40 let a v důsledku dražších energií nemá důvod ustupovat. Nižší dodávky plynu a neustálé obavy z úplného zastavení toků z Ruska se v kontextu vysoké závislosti Evropy na ruském plynu projevily v bezprecedentním růstu jeho ceny," uvedl Hájek.
Plyn kótovaný na nizozemské burze vzrostl od začátku roku o 172 procent. Jelikož měl plyn v Německu sloužit jako most k přechodu k obnovitelným energiím, výrazně rostou také ceny elektřiny. V Německu se jednoletý kontrakt na burze vyšplhal od začátku roku o 2692 procent. Cena severomořské ropy Brent se mezitím dostala 28,2 procenta výše.
Velmi rozkolísaný byl podle Hájka rok také pro zemědělské komodity. Ty se o začátku ruské invaze dostaly o několik desítek procent výše, ale před začátkem léta následoval pád. Rusko a Ukrajina jsou jedněmi z největších vývozců pšenice na světě a ceny reagovaly na nejistotu spojenou s nedostatkem dodávek této komodity. Nakonec se však spekulantům na trhu s pšenicí nepodařilo udržet masivní zisky a její cena se od začátku letošního roku posunula o 6,3 procenta vzhůru.
Vše však neovlivňuje pouze ruská agrese na Ukrajině. Například cena kávy kvůli suchu a mrazu v Brazílii začátkem roku vzrostla na nejvyšší úrovně za deset let. Od začátku roku však cena spíše stagnuje a připsala si 3,35 procenta, upozornil Hájek.
Vzácné a průmyslové kovy jsou letos především pod taktovkou amerického dolaru, v jehož cenách jsou vyjádřeny. Například zlato zatím ukazuje, že jako ochrana před inflací příliš nefunguje, jelikož jeho cena od začátku roku klesla o 7,5 procenta. Stříbro je na tom o poznání hůře, jelikož jde především o průmyslový kov a zpracovatelský průmysl vinou vysokých cen energií začíná zpomalovat. Jeho cena klesla za stejné období o 23,1 procenta. Barometrem ekonomické nálady je jeden z nejpoužívanějších průmyslových kovů, a to měď. Jeho cena od začátku roku klesla o 22,2 procenta.
Cenu zlata ovlivňovaly zejména zprávy americké centrální banky Fed o pokračování zvyšování úrokových sazeb a také posilování dolaru, řekl ČTK ředitel společnosti Gold.plus Martin Stránský. Cena platiny podle něj klesla o 13 procent, naopak palladium rostlo o 14 procent. Klíčovým světovým dodavatelem palladia využívaného hlavně v automobilovém průmyslu je Rusko, na které západní země uvalily sankce kvůli konfliktu na Ukrajině, poznamenal.
Související
Chcete levnější plyn či elektřinu? ERÚ spustil srovnávač nabídek
Plyn od e.onu bude od května levnější. Dodavatel představil nový ceník
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 8 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý