Ukrajina nabídla ruskému plynárenskému gigantu Gazprom slevu 50 procent ze současného tarifu za dodatečný tranzit plynu do Evropy. Oznámil to dnes mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov krátce předtím uvedl, že Kyjev je připraven zvýšit roční tranzit plynu do Evropy o 55 miliard metrů krychlových ze současných 40 miliard metrů krychlových dojednaných v rámci pětileté smlouvy s Gazpromem. Země je také připravena vyhovět žádosti o zvýšení dodávek plynu do Moldavska. Žádné další podrobnosti však nesdělil, napsala agentura Reuters.
Gazprom má právo zarezervovat si dodatečné tranzitní kapacity navíc k těm, které už si vyjednal dříve a které využívá. V letošním roce ale většinou odmítal kupovat si velké objemy volných kapacit přes Ukrajinu. Ukrajinský provozovatel plynovodů minulý týden navíc uvedl, že Rusko posílá přes Ukrajinu dál do Evropy méně plynu, než k jakým objemům se zavázalo ve smlouvě.
Evropa v letošním roce zažívá prudký růst cen plynu, který vede i ke zdražování elektřiny. Rusko v poslední době čelí obviněním, že záměrně odmítá zvyšovat dodávky plynu na evropský trh, aby si zajistilo rychlý souhlas se spuštěním plynovodu Nord Stream 2. Moskva taková obvinění odmítá.
Nord Stream 2 už je hotový, zatím ale nemá v Německu potřebná povolení. Plynovod bude dodávat plyn z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, jeho kapacita činí 55 miliard metrů krychlových za rok. Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream 1, který vede paralelně a má stejnou kapacitu.
Kontrolu nad Gazpromem má ruský stát. Kreml i Gazprom už několikrát uvedly, že Rusko plní všechny dlouhodobé závazky na dodávku plynu, které má s evropskými odběrateli uzavřené. To potvrzují i největší plynárenské firmy v Evropě, které od Gazpromu nakupují. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden prohlásil, že Rusko je připraveno po schválení nového plynovodu zvýšit okamžitě dodávky plynu do Evropy o zhruba o deset procent.
Související
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
před 1 hodinou
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
před 2 hodinami
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
před 3 hodinami
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
před 5 hodinami
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
před 6 hodinami
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
V Česku se očekává dosažení nejhoršího stavu hydrologického sucha od konce roku 2022, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí v tom hraje zásadní roli, zvlášť když momentálně panuje již druhá vlna tropických veder během letošního léta.
Zdroj: Jan Hrabě