USA oznámily podobu odvety Francii za digitální daň, na vyřešení sporu je 180 dní

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer podle Reuters uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Lighthizer uvedl, že odložení odvetných cel zajistí více času na vyřešení této záležitosti, a to mimo jiné prostřednictvím rozhovorů na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

USA na počátku minulého měsíce zahájily prověřování daně z digitálních služeb, kterou kromě Francie plánuje zavést nebo již zavedla řada zemí, včetně České republiky. USA se několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a že výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.

Evropská unie dnes vyzvala Spojené státy, aby se vrátily k rozhovorům o digitální dani na půdě OECD. USA minulý měsíc oznámily, že se rozhodly jednání o dani z digitálních služeb s představiteli EU opustit, protože při rozhovorech se nepodařilo dosáhnout žádného pokroku. Digitální daň má umožnit, aby jednotlivé země vybraly více daní z místních digitálních aktivit velkých technologických společností, jako jsou Google či Facebook.

V České republice se minulý měsíc koalice dohodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně. Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést, nebo ji už zavedly.

Navrhovaná daň se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

Koalice také plánuje posunout účinnost předpisu na začátek příštího roku. Ministerstvo financí navíc minulý měsíc upozornilo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit.

Související

Google

USA kritizují Indii, Itálii a Turecko za digitální daň

Daň z digitálních služeb, kterou zavedly Indie, Itálie a Turecko, diskriminuje americké společnosti a je v rozporu s mezinárodními daňovými zásadami. Uvedl to v noci na dnešek Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Připravil tak cestu pro případné zavedení odvetných cel. USTR uvedl, že zatím nepodnikne konkrétní opatření. Bude ale nadále hodnotit všechny dostupné možnosti.
Facebook

Konec příměří? Francie žádá po velkých technologických firmách z USA digitální daň

Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.

Více souvisejících

digitální daň USA (Spojené státy americké) Francie clo Ekonomika

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 37 minutami

Michel Barnier

Barnierova vláda se rozpadla. Politická krize ve Francii může zasáhnout celou EU

Situace ve Francii nabývá na intenzitě a její dopady dalece přesahují hranice země. Pád vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře v parlamentu ilustruje hlubokou politickou a ekonomickou krizi. Tato nestabilita má potenciál otřást nejen Francií, ale i celou Evropskou unií, zvláště v době rostoucí globální nejistoty a hrozeb, uvedl server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Ruská spojka v NATO? Aliance s napětím sleduje volby v Rumunsku

Rumunsko stojí před klíčovým okamžikem, který by mohl zásadně ovlivnit jeho roli v NATO i geopolitickou stabilitu v regionu. Prezidentské volby, plánované na příští neděli, přitahují pozornost zejména kvůli kandidátovi Călinu Georgescuovi, jehož NATO-skeptický a proruský postoj znepokojuje spojence, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Bitcoin, nová kybernetická měna

Historický rekord: Bitcoin překonal hranici 100 000 dolarů

Bitcoin dnes nad ránem překonal „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, je nejdražší v dějinách. V korunách letos zdražil z necelých 990 tisíc na takřka 2,5 milionu; jen od Trumpova zvolení přidal skoro 900 tisíc, tedy zhruba tolik, co od svého vzniku roku 2009 do začátku letoška.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy