Výrobu aut po celém světě komplikuje nedostatek čipů, Volkswagen musí změnit plány

Více než rok od svého vypuknutí si koronavirus stále hledá způsoby, jak zasáhnout výrobce aut. Když nový typ koronaviru téměř smazal poptávku po autech, nyní brzdí dodávky čipů, tedy jedné z důležitých součástek. Automobilky mají potíže je získat, protože výrobci svoji kapacitu více soustředí na rostoucí poptávku od producentů spotřební elektroniky, jako je Apple. Upozornila na to agentura Bloomberg.

Hrozba nedostatku zatím stále přetrvává. Omezení vycházení a cestování přimělo zákazníky uzavřené doma koupit si nový telefon, herní konzoli, chytrou televizi či laptop, aby mohli být na internetu. Výrobci aut od Toyoty po Volkswagen tak mají pro výrobce čipů menší význam a hrozí, že automobilky nebudou mít dost vozů k uspokojení začínajícího oživení poptávky, informuje Bloomberg.

Výrobci čipů upřednostňují výrobce spotřební elektroniky, protože jejich objednávky jsou větší než objednávky od automobilek - jen v případě chytrých telefonů se ročně prodá více než jedna miliarda přístrojů, zatímco aut méně než 100 milionů. Výroba aut je také podnikáním s nižší marží, takže automobilky nejsou ochotny zvyšovat ceny čipů, protože by to mohlo negativně ovlivnit jejich ziskovost.

"Společnosti vyrábějící spotřební elektroniku jsou připraveny zaplatit za čipy více, aby si zajistily, že se jejich přístroje dostanou na trh včas," uvedl analytik společnosti GF Securities Jeff Pu. "Automobilky k tomu mají menší sklon."

Nejnovější auta potřebují stále více čipů, stejné to však je také u nejnovější spotřební elektroniky. Chytré telefony pro sítě páté generace (5G) potřebují o 40 procent více polovodičů než starší verze pro 4G. Výrobce polovodičů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) minulý týden uvedl, že jeho tržby za čtvrté čtvrtletí byly rekordní a nové přístroje iPhone 5G zabírají velkou část jeho kapacity.

Nedostatek čipů pro auta způsobily i příliš konzervativní odhady poptávky z počátku loňského roku, kdy automobilky s nástupem pandemie zavřely továrny. Po jejich opětovném otevření se zotavil prodej aut mnohem více, než se čekalo, díky vládní podpoře a snaze lidí dojíždějících za prací vyhnout se cestování veřejnou dopravou.

Současně výrobci jako TSMC, United Microelectronics či Globalfoundries neexpandovali dost rychle, aby byli schopni uspokojit růst poptávky po přístrojích způsobený pandemií. To zkomplikovalo dodávky čipů nejen pro automobily, ale také pro konzole Xbox a PlayStation či pro některé iPhony.

Situaci zhoršilo také prosincové rozhodnutí vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa umístit čínskou firmu Semiconductor Manufacturing International na černou listinu. To přimělo zákazníky firmy hledat alternativní dodavatele a dál omezilo globální dodávky čipů. Někteří odběratelé čipů si také vytvářejí zásoby, aby se chránili před případným nedostatkem nebo výpadkem v budoucnosti.

Současně není snadné zvýšit dodávky. Výstavba továren trvá výrobcům roky a stojí miliardy dolarů. Firmy tak mají tendenci být při plánování konzervativní kvůli rizikům a možným obrovským ztrátám.

Problémy s čipy nedaly některých výrobcům aut jinou možnost než snížit výrobu. Týká se to automobilek Honda, Nissan či Toyota a Volkswagen minulý měsíc uvedl, že bude muset změnit výrobní plány.

Situace pro automobilky je o to obtížnější, že čipy jsou důležité pro nejnovější funkce, jako jsou jízdní asistenti, velký displej či konektivita. Podle zprávy firem China EV 100 a Roland Berger by se komponenty, které potřebují polovodiče, měly do roku 2030 podílet na celkových nákladech na výrobu auta více než 50 procenty. V současnosti je to 35 procent.

"Čipy jsou pro připravované softwarově definované vozy stále důležitější," upozornil analytik společnosti Haiton International Securities Shi Ji. "Jsou nezbytné pro všechna auta, nejen elektrická."

Související

Volkswagen.

Krize evropského automobilového průmyslu. V Německu se budou zavírat továrny

Mercedes zaznamenal pokles zisku v uplynulém čtvrtletí až o polovinu. Na vině má být slabá prodejnost v Číně. Výrobce z toho viní nepříznivé tržní prostředí. Čínská ekonomika bojuje se slabým hospodářským růstem, a to se odráží i na firmách, které se zemí obchodují. Německé továrny tak v Číně čelí větší konkurenci ze strany tamních automobilek. 

Více souvisejících

automobilový průmysl Ekonomika auto Toyota volkswagen

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy