Zemřel spoluzakladatel Intelu Gordon Moore, bylo mu 94 let

Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. Oznámila to firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace.

Podle prohlášení zemřel Moore obklopen rodinou ve svém domě na Havaji.

Moore a fyzik Robert Noyce disponovali znalostmi z oboru polovodičů a měli chuť samostatně podnikat. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál a v roce 1968 se zrodila nová firma - pozdější Intel. Když v roce 1971 tato společnost vyrobila svůj první mikroprocesor, sotva kdo mohl tušit, že se právě otevírá jedna z významných kapitol dějin výpočetní techniky. Procesory Intel se nakonec dostaly do více než 80 procent osobních počítačů na světě.

V článku napsaném v roce 1965 Moore poznamenal, že díky technologickému pokroku se počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu zdvojnásobí každých 18 měsíců při zachování stejné ceny. Tato předpověď se stala známou jako Mooreův zákon.

"Integrované obvody povedou k takovým zázrakům jako jsou domácí počítače - nebo alespoň terminály připojené k centrálnímu počítači - automatické řízení automobilů a osobní přenosná komunikační zařízení," napsal Moore ve svém článku dvě desetiletí před revolucí osobních počítačů a více než 40 let předtím, než Apple uvedl na trh iPhone. Přestože předpověděl nástup osobních počítačů, řekl časopisu Forbes, že si domácí počítač koupil až koncem 80. let.

Moore se narodil v San Francisku. V roce 1954 získal doktorát v oboru chemie a fyzika na Kalifornském technickém institutu. Po škole pracoval v Shockley Semiconductor Laboratory, kde se potkal s Noycem. S ním a s dalšími šesti zaměstnanci pak v roce 1957 založil firmu Fairchild Semiconductor. V roce 1968 se Moore a Noyce rozhodli opustit firmu Fairchild a založili novou firmu, kterou později pojmenovali Intel. Prvním zaměstnancem byl Andy Grove, pozdější ředitel firmy. Moore se v rozhovoru s časopisem Fortune označil za "náhodného podnikatele", který neměl spalující nutkání založit firmu, ale on, Noyce a Grove vytvořili silné partnerství. Zatímco Noyce měl teorie o tom, jak řešit problémy s konstrukcí, Moore byl tím, kdo si vyhrnul rukávy a strávil hodiny vylepšováním tranzistorů a zdokonalováním Noyceových myšlenek, což se často vyplatilo. Grove doplnil skupinu jako odborník na provoz a řízení společnosti.

Do roku 1975 byl Moore výkonným prezidentem Intelu, i když on a generální ředitel Noyce se považovali za sobě rovné. V letech 1979 až 1987 byl předsedou správní rady a generálním ředitelem a předsedou správní rady zůstal až do roku 1997. V roce 2023 časopis Forbes odhadl jeho majetek na 7,2 miliardy USD.

V roce 2002 obdržel Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.

Moore byl ženatý, s manželkou Betty měl dvě děti. Vášnivý rybář byl rovněž významným filantropem, spolu s manželkou Betty založili vlastní nadaci.

Gordon Moore Intel úmrtí

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 23 minutami

před 56 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy