Senátní volby jsou dlouhodobě poznamenané velmi nízkou účastí. Stojí za tím hned několik faktorů – od určité monotónnosti jeho členů až po fakt, že se nachází na úplném okraji veřejného zájmu.
Letošní účast v senátních volbách činila pouhých 30,47 %. Nejde přitom o výjimku, senátní volby jsou nízkou účastí poznamenané dlouhodobě. O dva roky dříve činila účast v prvním kole sice 42,65 %, v tom druhém ale k urnám přišlo jen 19,44 % oprávněných voličů. A v roce 2020 dorazilo k prvnímu kolu 36,74 % lidí, ke druhému 16,74 %.
Volební účast se vytrvale snižuje, ač u posledních dvou voleb lehce narostla. U historicky prvních senátních voleb v roce 1996 byla účast 35,03 % v prvním a 30,63 % v druhém kole. Naposledy druhé kolo voleb do horní komory českého parlamentu vidělo více než třicetiprocentní účast v roce 2002.
Co za tím ale je? Senátní volby umožňují občanům zvolit si do zákonodárného procesu osobu přímo z jejich okresu, která může zastávat jejich zájmy. Nízká volební účast ale může způsobit nejen chybějící reprezentaci velké části voličů, ale také nezájem jednotlivých osob vůbec kandidovat.
Zdá se, že v některých senátních okrscích téměř zmizela soutěž. Kupříkladu na Vsetínsku opět výrazně vyhrál Jiří Čunek, který je ve funkci senátora už od roku 2006. Současný předseda Miloš Vystrčil je ve funkci od roku 2010 – za okres Jihlava jde o teprve druhého senátora v historii. Některá jména se v horní komoře prakticky nemění.
Není proto divu, že existuje řada peticí a iniciativ pro zrušení senátu. Je to obdobný případ jako ve Velké Británii, kde probíhá vážná politická debata o zrušení Sněmovny lordů, kde 92 osob funkce dokonce dědí – a přesně takto se může jevit i český senát. V britské horní komoře parlamentu je většina křesel obsazena tzv. doživotními peery, kteří titul zanechávají svým potomkům.
Srovnání českého, pravidelně voleného senátu s britskou dědičnou horní komorou se může zdát jako přitažené za vlasy, ve skutečnosti ale i v České republice zachovává horní komora zdání jakési tradice. Například na Vsetínsku lidé volí Čunka jako někoho, koho už znají a vědí, jaká je jeho politika.
Jenže konkrétně pan Čunek má ve zvyku sedět na více židlích najednou – zatímco byl senátorem, zastával také post hejtmana Zlínského kraje, se čtyřletou pauzou je od roku 2000 i jeho zastupitelem. V současné době je k tomu starostou města Vsetín, do této funkce nastoupil v roce 2022. A v letošních krajských volbách navíc usiloval o návrat do vedení Zlínského kraje.
Současná situace na Vsetínsku může jednoduše reprezentovat celou republiku. Na volebním lístku se tentokrát nacházela pouhá tři jména – konkrétně pan Čunek (KDU-ČSL), Yvona Wojaczková (ANO) a Robert Hampl (SPD). Na první pohled se může zdát, že zarytí odpůrci ANO a SPD budou volit Čunka. Ve skutečnosti ale často raději nevolí nikoho – šlo o jediného kandidáta vládní koalice v okrese a kvůli tomu neexistovala varianta. Nikoho nenasadili ani poměrně silní Starostové nebo TOP09.
Kromě jakési tradice a slabému výběru mezi kandidáty hraje ale roli i obecná politická situace v České republice. Velice exponovaná a propíraná Poslanecká sněmovna bere Senátu většinu pozornosti – a v poslední době za tím stojí i prezident. Nezáleží na tom, jestli si politici přejí zachování horní komory, naopak jde o to, že senát je často chápán jako pomyslná „překážka“ na cestě zákona ze sněmovny do kanceláře prezidenta republiky.
V mnoha evropských zemích parlamentní demokracie funguje dobře i bez horní komory. Jde o běžnou záležitost. Senát byl v 90. letech zaveden jako kontrolní mechanismus toho, co dělá dolní komora parlamentu – takže právě tento fakt může stát za tím, že sotva čtvrtina lidí má zájem k volbám do něj vůbec přijít.
Poslanecká sněmovna a prezident jsou silně medializované instituce – o čem se hlasuje v senátu zajímá jen minimum lidí, protože všechna důležitá (a často velmi táhlá) jednání proběhla už v dolní komoře, a byla jim věnována patřičná mediální pozornost. A navíc, pokud některý zákon prezident nakonec vetuje, je to právě sněmovna, kdo ho může přehlasovat.
Takže role senátu zůstává v mnoha ohledech symbolická. Nejvíce se projevil po hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana z počátku roku 2023. Senát totiž má za úkol prezidenta kontrolovat a případně ho prohlásit za neschopného funkce. Právě tyto úvahy předsedy Vystrčila vedly k veřejnému propírání senátu, často ve velmi nepříznivém duchu.
I to může být další z faktorů nepříznivého vývoje veřejného mínění vůči samotné existenci horní komory českého parlamentu. U letošních senátních voleb se opět ukázal minimální zájem voličů s podobou této klíčové instituce něco dělat – a tak se patrně nezmění vůbec nic. Senát zůstane na okraji veřejného zájmu bez reálného vlivu na společenské i politické dění.
Související
Senátní volby překonaly historický rekord. V prvním kole bylo zvoleno pět senátorů
Volby: Po sečtení tří čtvrtin hlasů jasně vede hnutí ANO
Senátní volby , Senát ČR , komentář
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dilema šéfa telegramu Durova. Ve Francii čeká na soud, kontakt s Ruskem odmítá
před 1 hodinou
Míkátí odsoudil destruktivní plán Izraele: Vede proti nám vyhlazovací válku
před 2 hodinami
Senátní volby opět nezklamaly. Horní komora zajímá minimum lidí, nejde vidět
před 2 hodinami
Libanon zažil jeden z největších útoků v historii. Izraelské letectvo útočilo po celé zemi
před 3 hodinami
Kdo povede Piráty po Bartošovi? Lipavský funkci předsedy odmítá
před 3 hodinami
Policie řešila drama ve škole v Ostravě. Rodič vyhrožoval učitelce
před 4 hodinami
Rusko varovalo Západ a Ukrajinu před katastrofálními důsledky v případě konfrontace Běloruska
před 5 hodinami
Rusku dochází čas. Jestli chceme demokracii, musíme jednat, vyzval Kara-Murza
před 5 hodinami
Tragická nehoda u Ledců: Za volant sedl nezletilý, náraz do stromu nepřežil
před 5 hodinami
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu drony i raketami
před 7 hodinami
Počasí se rapidně ochladí. Příští víkend hrozí první mrazíky
včera
Bartoš po debaklu ve volbách rezignuje. Končí i celé vedení Pirátů
včera
Válka na Ukrajině se zintenzivňuje. Obě strany si vyměňují tvrdé údery, u Charkova vzniká mlýnek na maso
včera
Donald Trump už nebude znovu kandidovat na prezidenta
včera
Třetí koalice sestavena. Plzeňský kraj už ví, kdo jej povede
včera
Druhý kraj sestavil koalici. Jižní Moravu povede Spolu a STAN
včera
Připravte se na nukleární katastrofu, Rusko bude útočit na jaderné elektrárny, varuje Kyjev
včera
Další prezidentská debata nebude? Harrisová ji přijala, podle Trumpa už to nejde
včera
Lavrov: Putin o podpoře Harrisové žertoval, má skvělý smysl pro humor
včera
U Pirátů začaly padat hlavy. Končí první členka vedení
Třetí místopředsedkyně Pirátů Jana Holomčík Leitnerová se rozhodla rezignovat na svou funkci ve vedení strany ke konci září. Tento krok oznámila po neúspěchu Pirátů v krajských volbách na stranickém fóru.
Zdroj: Karolína Svobodová