"Penis of Truth is coming soon". Dařbuján a Pandrhola v novém

Hra Penis pravdy je lehce absurdní, černá a groteskní moralita. Příběh se točí kolem filosofického tématu, nad kterým se i díky pohádce Jana Drdy Dařbuján a Pandrhola zamyslel snad každý – jaké by to bylo, kdyby neexistovala smrt? Dílo Pavla Göbla zasazuje ve své podstatě zmíněnou pohádku do dnešní doby na Ostravsko, kde místní obyvatelé zatočí se smrťákem, místo sudu se však ocitne zavřený v boileru. Všichni si nesmrtelnost užívají, aniž by se zamysleli nad důsledky, jaké může tento stav mít. Příběh nabere světový rozměr ve chvíli, kdy je smrťák, jakožto masový vrah, vydán do OSN a lidé si v celosvětovém referendu odhlasují nesmrtelnost. „V pohádce je to nevinné, ale v dnešním světě z toho mrazí," hovoří o realizování pohádkových vizí Vojtěch Štěpánek a doplňuje: „Vyprávíme duchovní věc, ale sledujeme to na Ostravsku s půllitrem v ruce."

A proč byl příběh zasazen na Ostravsko? „Volba Ostravska vznikla z věty, že těžní věže jsou Eiffelovkami chudých ... a pak i kvůli tomu, že bylo zapotřebí nalézt region, kde bude uvěřitelné, že Anděliny rodiče jsou pevně věřící katolíci, tedy poblíž Polska," uvedl Pavel Göbl, který využil při psaní knihy několika jazyků, aby odlišil některé situace. Například slovenština je použitá pro snovou krajinu, dále se ve hře objeví polština a ostravský dialekt. Tím však složitost hry nekončí, ke svému dílu sám autor poznamenal: „Já to nerozumím, mě to až museli vysvětlit. Mě se to vysvětluje blbě, protože si z toho spíš dělám srandu."

Kniha Penis pravdy, za kterou byl Pavel Göbl v roce 2012 nominován na Cenu Josefa Škvoreckého, není pro soubor Divadla Komedie žádnou novinkou. V době, kdy jejich domácí scénou bylo Strašnické divadlo, bylo nutné vytvořit náhradní program za Fausta, kterého nemohli dávat, a tak přijel Pavel Göbl a předčítal svou knihu. Vojtěch Štěpánek jej pak požádal, zda by nebylo možné z toho udělat divadelní hru, ale do toho se autor příliš nehrnul, neboť se obával, že by byla nutná role vypravěče. Poté však přišla žádost z Českého rozhlasu, zda by nemohl román převést do podoby rozhlasové hry. Když adaptaci dokončil, uvědomil si, že vlastně vypravěče ani příliš nevyužil. A to je stručný příběh o tom, jak Pavel Göbl k divadelní hře svolil.

Na premiéře nebude chybět autor námětu, jak je u Divadla Komedie zvykem. V tomto případě však autor nepřijel jako host, ale podílel se na vzniku inscenace, neboť bylo nutné knihu převést do podoby divadelní hry. Pavel Göbl spolupracoval na dramatizaci s režisérem Vojtěchem Štěpánkem. „Pavel dodával nové a nové linky a já jsem dělal bolestivou cenzuru," uvedl s úsměvem Vojtěch Štěpánek.

V ústředních rolích uvidíte Jiřího Racka, Michala Slaného a Natálii Řehořovou. Zatímco tito tři herci mají každý po jedné postavě, jejich další kolegové prostřídají během hry minimálně tři role. V několika rolích tak uvidíte Viléma Udatného, Jana Hofmana, Hanu Kusnjerovou, Annu Fišerovou, Rudolfa Stärze a Jakuba Chromečka.

Základní myšlenkou, hry, která bude mít premiéru v Divadle Komedie ve čtvrtek 26. března 2015 je dle Pavla Göbla: „Člověk by se neměl dotýkat něčeho, co je nedotknutelné."

A ten titulek? Tak na tiskové konferenci dramaticky vystihli blížící se premiéru představitel hlavní role Jiří Racek a spisovatel Pavel Göbl.