Na jeviště Moravské divadla Olomouc se vrací opereta Hraběnka Marica

Olomouc - Hraběnka Marica je po Čardášové princezně druhou nejpopulárnější operetou maďarského skladatele Emmericha Kálmána a nyní ji se souborem opery a operety Moravského divadla Olomouc nastudovala režisérka Dagmar Hlubková. Diváci se mohou těšit na cimbálovku, taneční čísla nebo na operetní hity Joj, cigán či Tam, kde je Varaždín. Premiéra operety se uskuteční v pátek 17. dubna v 19 hodin, druhá premiéra o den později ve stejný čas.

Děj operety Hraběnka Marica se odehrává na počátku minulého století v maďarském sídle krásné a bohaté hraběnky Marici. Zchudlý hrabě Tassilo se dá inkognito zaměstnat jako správce sídla Marici, aby tímto způsobem vydělal na věno své sestry. Hraběnka se do něj zamiluje a její láska je opětována. Ale vzniká podezření, že hraběti jde ne o lásku, ale o peníze. „Stejně jako v Kálmánově nejpopulárnější operetě Čardášová princezna, i tady je obsažený sociální prvek, nicméně děj je předvídatelný a vše dobře dopadne," popsala s úsměvem Dagmar Hlubková. Tvorbu Emmericha Kálmána, rodáka z uherského lázeňského městečka Siófok, zná režisérka velmi dobře. „Hrála jsem v Podzimních manévrech a Čardášové princezně, tu jsem posléze i režírovala. Marica obsahuje stejné postupy a principy jako Kálmánova nejpopulárnější opereta Čardášová princezna, odlišuje se tím, že je v ní předepsaná cimbálová muzika. V naší inscenaci tak budeme mít kapelu na jevišti jako součást děje, což bude zajímavé obohacení," popsala Hlubková.Autorem hudebního nastudování je Petr Šumník, podle něhož patří Hraběnka Marica k tomu nejlepšímu z operetního žánru vůbec. „Maďarské prostředí nabízí hudební konfrontaci čardáše a valčíku, tedy chceme-li, Rakousko-Uhersko převedené do hudební řeči," zdůraznil Šumník. V titulní roli se představí Elena Gazdíková v alternaci s Leou Vítkovou. S Kálmánovou operetou se setkává již podruhé, v předchozím nastudování ztvárnila úlohu Tassilovy sestry Lízy. „Kálmánovo dílo je stejně tak krásné jako obtížné, sólové party jsou co do náročnosti srovnatelné s operou. Role Marici je velmi náročná nejen pěvecky a výrazově, ale navíc se od nás vyžadovalo zvládat i taneční choreografie a do toho zpívat, nebylo to vůbec jednoduché. Byl to zatím asi můj nejtěžší operetní úkol," zdůraznila Gazdíková.Hraběte Tassila ztvární Ondřej Koplík nebo Petr Martínek. „Tuto postavu jsem měl možnost si zahrát už dvakrát, v Olomouci a Brně. Kálmánova opereta se nároky na sólisty blíží k opeře, některé party jsou vypjaté, dramatické. Dochází k častému střídání dramatických a lyrických pasáží," uvedl Martínek. Důležitým hybatelem děje je baron Kolomán Zsupán, který usiluje o hraběnčinu ruku. Toho v olomoucké inscenaci hraje a zpívá Martin Štolba v alternaci s Milanem Vlčkem. Na pohybovou stránku inscenace dohlížel umělecký šéf baletu Moravského divadla Olomouc Robert Balogh, který je autorem choreografie. Scéně Jaroslava Milfajta dominují posuvné paravány, počítá se rovněž s využitím projekcí. V kostýmech z návrhářské dílny Tomáše Kypty jsou zastoupeny pánské fraky, honosné dámské toalety, ale i chudé oblečení cikánů. Na nebližší reprízy se diváci mohou těšit 27. dubna a 7. května.

Související

Elena Gazdíková v operetě Vinobraní (foto: Jan Procházka)

Moravské divadlo Olomouc chystá slavnostní koncert k výročí republiky

Olomouc - Letošní rok je pro Českou, potažmo Československou republiku ve znamení hned několika kulatých výročí. K oslavám se přidává i Moravské divadlo Olomouc, které přichystalo koncert ke stému výročí vzniku Československé republiky. V podání sólistů a sboru opery a operety a za doprovodu orchestru Moravského divadla zazní ukázky z děl Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, slovenskou tvorbu bude zastupovat Eugen Suchoň.

Více souvisejících

Moravské divadlo Olomouc (MDO)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy