Zdena Herfortová, dáma českého jeviště slaví jubileum

Brno - Brněnskou hereckou hvězdu není třeba nikterak představovat. Zdena Herfortová je nerozlučně spjata se dvěma významnými brněnskými divadly. V roce 1968 začínala v Mahenově činohře jako mladičká herečka po studiích JAMU, od 1. 2. 1992 je její jméno pevně spjato s Městským divadlem Brno.

R ozená Brňačka, která se narodila na Mášově ulici, chodila na základní školu na ulici Balbínova, vystudovala gymnázium a následně směřovaly její kroky na JAMU. Už od svých třinácti let měla o své budoucnosti jasno. Herečkou chtěla být vždycky. Na prknech Mahenovy činohry se tehdy setkala se svými hereckými vzory – Ladislavem Lakomým, Jaroslavem Duškem a dalšími. Její profesní začátky jsou spjaty s rolemi jako Kasandra v Sarterově adaptaci Eurípidových Trójanek, Marina v Borisi Godunovovi, Kordelie v Králi Learovi, kde zaujala soudobou kritiku více než kterákoliv jiná postava. Ruská klasika k ní byla také velmi přívětivá. Poskytla jí roli Nataši ve Vojně a míru, Sofie v Čechovově dramatické prvotině Platonov, Agáty v Dostojevském Idiotovi. Než v roce 1992 opustila Mahenovo divadlo a zamířila na Lidickou, zazářila jako Kristina v O´Neilově trilogii Smutek sluší Elektře a později jako Golda v inscenaci Tovje vdává dcery. Jejím dvorním režisérem byl po celou dobu působení v Mahenově činohře Zdeněk Kaloč, pracovně se však potkala také s režiséry jako M. Hynšt, A. Hajda, E. Sokolovský a E. Schorm. Její herectví dozrávalo a Zdeněk Kaloč našel v Herfortové herečku schopnou naplňovat individuálním tvůrčím způsobem jeho režijní představy. Nejvíce se to projevilo v postavě krajčířky Evy v Gazdině robě, v níž podala snad nejvýmluvnější svědectví uměleckého i lidského zrání.

Do Městského divadla Brno přichází Zdena v roce 1992 spolu se svými hereckými kolegy Zdeňkem Junákem, Zdeňkem Černínem a Jiřím Dvořákem. Má pověst herečky, která ví, co chce, a také to dovede zahrát, a to s čím dál větší suverenitou. Její nástup na Lidickou byl více než skvostný. Režisér Petr Veselý ji obsadil do role Marty v památné inscenaci Albeeho hry Kdo se bojí... Hereckými partnery jí byli v této dnes již legendární inscenaci Karel Janský, Jiří Dvořák a Monika Kobrová. I další role pro ni byla jako stvořená – Čapkova Emilie ve Věci Makropulos. Největším triumfem však byla Alžběta Anglická v režii Zdeňka Černína. Za svůj výkon v titulní roli získala po právu Cenu Thálie 1995. Zdena Herfortová je jednou z mála hereček, které se mohou pyšnit ještě dalšími nominacemi na tuto prestižní cenu – v roce 1998 to bylo za roli statkářky Gurmyžské v Ostrovského dramatu Les a letos za roli černošské podvodnice Ody Mae v muzikálu DUCH.

Jelikož měla již od samého dětství příklon k hudbě a zpěvu – její otec Vladimír Raška byl trombonistou v pražském orchestru Karla Vlacha – bylo jen logické, že v divadle na Lidické ulici potká muzikál. Už dříve v Mahenově činohře účinkovala ve zpěvoherních inscenacích např. jako Dolly Leviová v Hello, Dolly či Bloody Mary v Jižním Pacifiku. Městské divadlo jí nabídlo mnoho zajímavých rolí – Runu v Radúzovi a Mahuleně, Slečnu Schneiderovou v Cabaretu, Goldu v Šumařovi na střeše, Paní Brillovou v pohádkové Mary Poppins, v současné době dojímá diváky jako bývalá učitelka Hana ve Flashdance, baví je její pianistka Jeanette v Donaha!, upovídaná Slepice v Ptákovinách podle Aristofana či zmatená tetička Abby Brewsterová v činoherní komedii Jezinky a bezinky.

Své umělecké zkušenosti také dlouhá léta předávala svým hereckým kolegům na JAMU, kde od roku 1976 učila a posléze i vedla ateliér muzikálu.

Zdena Herfortová pracuje v poslední době nejen v rodném Brně, ale často jezdí také do Prahy. Účinkuje zde v Divadle Metro či v Divadle pod Palmovkou. Spolupracuje s Českou televizí, široká divácká obec ji zná z mnoha televizních rolí. Mezi jednu z nejoblíbenějších je možné počítat Vladěnku Šiktancovou v Četnických humoreskách, nejnověji se objevuje v seriálu Doktoři z Počátků v roli Růženy Malé. Věnuje se také dabingu a práci v rozhlasu.

Do tajů své profese i svého divadelního a osobního života nechá Zdena nahlédnout čtenáře prostřednictvím knihy Jízda přes kočičí hlavy, kterou napsala spolu s Věrou Staňkovou a která bude pokřtěna v rámci slavnostního večera na Činoherní scéně Městského divadla Brno v sobotu 10. října, během něhož Zdeně popřejí k životnímu jubileu její rodina, přátelé a kolegové i veřejnost.

Související

Ti druzí

RECENZE: Poslední inscenace letošní sezóny Ti druzí je povedenou duchařskou komedií

Poslední inscenace sedmdesáté osmé sezóny Městského divadla v Brně je jenom třetí v této divadelní sezóně, protože jako všude jinde, i zde zasáhla pandemie, která omezila divadelní premiéry. O to větší svátek máme, když se objeví nová inscenace. Inu, čeho je méně, toho si více vážíme. Nejnovější premiéra inscenace Ti druzí, kterou v roce 2022 napsala již v té době známá britská autorka Pam Valentine, je duchařskou komedií, ovšem není to jenom zábava ke zasmání.

Více souvisejících

Městské divadlo Brno (MdB) Zdena Herfortová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy