Brno - Třetí premiérou akturální sezóny bude v HaDivadle autrský projekt s názvem K antropocénu. V rámci dramaturgické linie Studio jej napsali Matěj Nytra a Vojtěch Bárta, který je zároveň jejím režisérem. Experimentální esej se zabývá krizí ekologie a hrozbou blízké smrti planety.
Jako třetí premiéru aktuální sezóny, která nese podtitul Věčný návrat - Krize budoucnosti, uvede brněnské HaDivadlo autorský projekt K antropocénu, připravený v rámci dramaturgické linie Studio. Tvůrci původního textu Matěj Nytra a Vojtěch Bárta – jenž je i režisérem inscenace – se v experimentální eseji „z budoucnosti“ zabývají krizí ekologie a hrozbou blízké smrti planety, jež z pohledu současné vědy prochází svou poslední geologickou fází, věkem antropocénu.
Inscenace je pojatá jako sitespecific a její výrazná vizuální stránka naplňuje aktuální globální téma směsí absurdity a utopické hyperboly. „Naše inscenace hovoří K antropocénu – jako k problému, který je třeba řešit a který se nás, každého, dotýká osobně. Přiznáváme se také k antropocénu, my – autoři i lidstvo, jako viníci a původci současného stavu. Země prokazatelně umírá a prokazatelně je to fakt neodvratný…“ říká k tématu Vojtěch Bárta v tiskové zprávě.
„Mluvíme o velmi vážném tématu, ale velmi legrační formou – jakéhosi kabaretu demence z budoucnosti. Naším cílem bylo navrhnout novou optiku, jak na politická témata v umění pohlížet, jak je kupříkladu extrémní demencí podtrhovat jako skutečně závažná,“ dodává režisér.
„K antropocénu promlouváme záměrně z několika perspektiv: aktivisticky, vědecky i surrealisticky. Teprve spojením totiž můžeme jeden nebo druhý pohled zbavit jeho izolace, která u problému brzdí jakoukoli šanci na lepší vývoj. Vědec často mluví pouze ke svému publiku, eko-aktivistovi se nedaří překonat zeď zelených komunit. Politické špičky mezitím obětují platné dohody na úkor mezinárodního obchodu a staví se k procentům a grafům cynicky. Antropocén je však problémem jediným a společným, a zánik nás postihne všechny do jednoho. Prozatím řešení chybí – a o tomto chybění bude inscenace také,“ doplňuje dramaturg a spoluautor Matěj Nytra.
Autorský text Bárty a Nytry, který je inspirován mimo jiné ikonickým obrazem Francisca Goyi Souboj s palicemi, tak uvádí na scénu dvě stylizované futurobytosti (člověk-stroj a člověk-prostor) a jejich jazykově deformované monology, které jsou ukázkou „řeči z roku 2050“. Jejich představitelé – Jan Lepšík a Jiří Svoboda – se setkávají v chladně lesklé instalaci navržené scénografem Matějem Sýkorou, jenž využil prostor schodiště a foyer divadla, tedy místo, kde se divák obyčejně teprve připravuje na divadelní zážitek.
„Exhibice probíhá v prostoru, kde se běžně odehrává normální plán – teď sem ale budou pronikat neuvěřitelné vize. A otázka zní: bude možné je chápat jen jako sci-fi obrázky a sny, anebo popisují realitu, která se dřív nebo později – někde jinde – již stala či stane?“ říká Nytra.
Princip „domyšlení“ možných podob člověka i jeho chování v roce 2050 bude realizován též kostýmní stylizací a prací s kontrasty přírodních rekvizitních materiálů a nové technologie. Do snového toku hry zasáhnou také autoři sami, aby roli původce/pozorovatele upřímně demaskovali. V menší prorocké roli, která různé časy imerzivního pásma spojí, se objeví Cyril Drozda.
Studio je alternativní dramaturgickou linií repertoáru HaDivadla od sezony 2015/16. Nabízí příležitost k vytvoření formálně radikálních, disciplinárně pomezních scénických projektů, umístěných do různých prostor interiéru divadla – mimo hlavní sál. Jde o autorské inscenace, tematicky vždy propojené s hlavním fenoménem sezony. Tvůrčí týmy jsou vedeny originálními divadelníky mladé generace či výtvarníky a mezioborovými umělci (Matyáš Dlab, Marika Smreková a Matěj Nytra, Barbara Herz, Roman Štětina).
Vojtěch Bárta (1985) je umělecký vedoucí Chemického divadla (Venuše ve Švehlovce), režisér, dramaturg, autor adaptací a herec. Prošel Divadlem Komedie, Maxim Gorki Theater nebo Činoherním studiem Ústí nad Labem, spolupracuje s Divadlem X10 či Masopustem. Absolvent DAMU, nedostudovaný geolog.
Premiéra inscenace K antropocénu se koná 2. března 2018 v brněnském HaDivadle.
Související
"Ambasáda" nezávislé běloruské kultury v Brně pošle dopisy vězňům, jeden napsal Vystrčil
Brněnští divadelníci jsou unavení ze změn, pomáhají si navzájem
HaDivadlo , kultura , Divadla , premiéry , Brno , Cyril Drozda (herec)
Aktuálně se děje
před 49 minutami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 1 hodinou
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 2 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
před 2 hodinami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 3 hodinami
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
před 3 hodinami
„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty
před 3 hodinami
USA nevidí, že by Čína chtěla spravedlivé ukončení války na Ukrajině
před 3 hodinami
FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h
před 4 hodinami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 5 hodinami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
Ruský plynárenský gigant Gazprom skončil za loňský rok ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (tj. cca 160,1 miliardy korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (cca 305,4 miliardy korun). Uvedl to server Kommersant.
Zdroj: Radovan Majer