RECENZE: V roli opuštěné kariéristky Chýlková vystupuje grandiózně. Nebojí se ani absolutního krachu

Autorská hra Petra Zelenky s názvem Věra sleduje neustále se měnící standardy moderní doby na příkladu jedné úspěšné ženy, pro kterou úspěch znamenal celý život. Středobodem inscenace je žena středního věku, která stojí v čele vlastní castingové agentury s neskromným názvem Věra s.r.o.

Ve vlastním impériu Věra (Ivana Chýlková) prodává hezké herecké tvářičky a dohazuje reklamní nabídky začínajícím klientům. Hlavní postava je poháněna dobou, ve které se ambice a profesionální úspěch umístily na první místo, čímž posunuli dozadu obyčejné rodinné štěstí. Věra ale má pádnou výmluvu pro svůj život – není to totiž ona, kdo trpí cynismem, nýbrž samotná dnešní doba. A tak se i ona stává obětí přehnaných ambicí.

Pod názvem Vera hru uvedla slavná pařížská scéna Théâtre des Abbesses, nyní ji má pravidelně pod křídly pražské studio DVA v režii Alice Nellis. Ivana Chýlková v roli hlavní hrdinky prochází překvapující transformací a z úspěšné šéfky se stává poraženou alkoholičkou. V první části hry vidíme Věru jako klasický příklad selfmade ženy, která i přes rozpad manželství, smrt blízkých či časté hádky v rodině, svůj život dotáhla do ideálu.  

Druhá část je věnována pádu úspěšné ženy, v důsledku čehož se hlavní postava ocitá na absolutním dně. Kdysi bohatá a krásná Věra, nyní musí bydlet na sklaďáku, musí uklízet v karaoke baru a prosit o peníze u známých. Lidé v jejím životě se střídají, v centru je pouze osud samotné Věry. Hlavní role je pro Ivanu Chýlkovou jako stvořená, divák si na jejím místě nedokáže představit nikoho jiného a hra by možná bez ní vypadala o něco hůř. V roli jejího otce zde vystupuje sám Bolek Polívka, který svojí hrou u diváka vyvolává nadšení a neustálý úsměv na tváři. 

Ideálně sladěné herecké obsazení ovšem nedokáže pokryt některé mezery, které vyplývají na povrch především v druhé části inscenace. Nejenže se postava Věry opírá o určité předsudky a stereotypy spojené s úspěšnou ženou, ale na tomto základě stojí celá Zelenkova hra. Je smutné, že autor pracující s konceptem moderní doby bere ohledu na zastaralé a stereotypní pojetí ženské identity, jejíž kariérní úspěch je nutně vázán na muže buď to manžela či kolegu, anebo vlastního zaměstnance. Pád Věry je sice velmi sentimentální, ale neobejde se zde ani bez pořádné porce sexistických hlášek.

Hra je plná vtipů, z nichž diváka upřímně pobaví ty, které netlačí úplně na pilu. Divák zde nejspíš ocení ironický humor hlavní hrdinky, která shodou okolností neustále čelí novým životním výzvám. „Dřív jsem doma myla podlahu zadarmo, teď ji myju za peníze,“ říká unavená Věra s kýblem v rukou. Příběh Věry připomíná spíše celovečerní komedii, která pomůže příjemně strávit večer, žádné hlubší dojmy však nezanechá.

Věra

Studio Dva divadlo, Divadlo Bolka Polívky

Celkové hodnocení: 70%

Autor: Petr ZelenkaRežie: Alice NellisHrají: Ivana Chýlková, Bolek Polívka, Sabina Remundová, Jana Stryková, Marika Šoposká, Petr Stach, Martin Pechlát, Martin KubačákScénografie: Matěj CibulkaKostýmy: Katarína HolláSvětla: Petr OlšaHudba: Jan Ponocný