Zemřel herec Jaroslav Moučka

Bližší informace o úmrtí herce divadlo nemá k dispozici. O skonu Jaroslava Moučky se členové divadla dozvěděli z parte, které jim doručila jeho rodina. "V parte je psáno, že pohřeb se na přání zesnulého uskuteční pouze v úzkém rodinném kruhu. Z tohoto důvodu Divadlo na Vinohradech nechystá žádný veřejný rozlučkový akt," sdělila Mediafaxu mluvčí divadla Zuzana Paulasová.

Smutek nad úmrtím Jaroslava Moučky neskrýval herec Martin Zounar. "Pro mě to byl v těch 80. letech, kdy jsme natáčeli seriál Chlapci a chlapi a on hrál mého mistra, skvělý člověk. Mladí herci nepotřebují totiž jen peskovat, ale i učit. A on právě uměl v klidu říct i připomínky a my se ho nebáli na nic zeptat. Ať má dlouhý potlesk v nebi, zaslouží si to," řekl Mediafaxu Zounar.

Ze smrti herce Jaroslava Moučky jsou smutní i obyvatelé jihočeské Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku. Herec sem dlouhá léta jezdíval na chalupu, která původně patřila jeho manželce, která pocházela ale z Písku. "Jaroslav Moučka byl nesmírně veselý, milý pán. Hrál tu také občas pro lidi a děti divadlo. Zašel si na pivo, chodil i do knihovny, rád četl. Byla to taková veselá kopa," řekl Mediafaxu starosta Kardašovy Řečice Petr Nekut.

Moučka patřil mezi oblíbence zdejších obyvatel. Do městečka jezdil často, i když v posledních měsících téměř vůbec, právě kvůli svému zdravotnímu stavu. "Byl tu ještě loni, ale jinak sem často jezdíval a přes léto tu byli s manželkou pořád. Budeme na něj všichni rádi vzpomínat," doplnil starosta Nekut.

Na Moučku rád vzpomíná i režisér Zdeněk Troška, který s tímto hercem spolupracoval v pohádce Z Pekla štěstí II. "Je mi nesmírně líto, že tito skvělí herci umírají. Nejdříve zemřela Zpěvanka z pohádky Byl jednou jeden král Stella Májová, teď i filmová Maruška, Milena Dvorská, která mi v pohádce také hrála a teď pan Moučka," uvedl Troška.

Doplnil, že práce na filmu se slavným hercem byla prý skvělá. "Byla radost s ním pracovat. Hýřil dobrou náladou, vtipem. Pořád byl veselý, smál se, vyprávěl vtipy i zážitky ze své herecké profese. Věděl jsem, že je těžce nemocný, ale i tak mne smrt tohoto úžasného herce a profesionála zasáhla a velmi mne to mrzí," podotkl Zdeněk Troška.

Podle něj se právě díky Jaroslavu Moučkovi podařilo další skvělé dílo. Ztvárnit čerta Trepifajksla. "Byla to úžasně zahraná role takového pravého českého až Ladovského, dobrotivého čerta, podle kterého pak právě řada těch dalších byla ztvárněna v různých pohádkách. Myslím si, že to byla jedna z jeho skvělých rolí, spolu s Jiřinou Bohdalovou," dodal Troška.

Jaroslav Moučka se narodil 9. listopadu 1923 ve Studené u Telče. Jeho otec byl obchodní cestující a matka švadlena. Moučka se učil kamnářem, pekařem, knihkupcem, nikde ale nevydržel a nakonec se vyučil jako strojní zámečník a soustružník.

Od mládí se věnoval i ochotnickému divadlu. Po osvobození v roce 1945 získal první profesionální divadelní angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, kde působil jako inspicient s hereckou povinností. Po roce odešel do Kladna (1946 – 1947), odtud do Olomouce a v další sezóně (1949 – 1950) působil v pražském Národním divadle. Protože však dostával málo příležitostí, přešel na další dvě sezony (1950 – 1953) do tehdejšího Gottwaldova, dnešního Zlína. Od roku 1953 se stal stálým členem pražského Divadla na Vinohradech (tehdy Ústřední divadlo Československé armády), kde si do roku 1994, kdy odešel do hereckého důchodu, zahrál 145 rolí.

Ve filmu se poprvé objevil v roce 1950 ve snímku Případ dr. Kováře, v 60. a 70. letech pak vytvořil přes 70 rolí. Velké množství příležitostí dostal i v televizi, kde hrál v seriálech Muž na radnici, Plechová kavalérie, F. L. Věk, Byli jednou dva písaři, Taková normální rodinka, Zlá krev, Bylo nás šest, Byl jednou jeden dům, Život na zámku a mnohých dalších. Nezapomenutelný je jeho koktavý zapomenutý čert Trepifajksl, kterého hrál šest let na Vinohradech ve hře Jana Drdy Dalskabáty, hříšná ves po boku Vlasty Chramostové a roli si zopakoval i později v televizi s Jiřinou Bohdalovou.

Moučka byl od mládí členem komunistické strany, v roce 1968 z ní znechucen okupací vystoupil. Objevil se v menší roli v kritickém dramatu Ucho s Jiřinou Bohdalovou a Radkem Brzobohatým v hlavních rolích a v hlavní roli později zakázaného snímku Dlouhé dopoledne. V 70. letech jeho hereckou kariéru přibrzdila normalizace a Moučka i kvůli tlaku strany členství v KSČ obnovil. Následně získal ocenění Zasloužilý umělec. Několikrát si zahrál komunistické funkcionáře. Nejznámější je jeho tajemník Pláteník v normalizačním seriálu Okres na severu Jaroslava Dietla, za který si Moučka vysloužil další titul Laureát státní ceny Klementa Gottwalda.

Jaroslav Moučka zůstal herecky aktivní i v 90. letech minulého století, odchod do ústraní urychlilo onemocnění Parkinsonovou chorobou. Poslední roky svého života strávil v Ošetřovatelském domově Pod Lipami na pražském Žižkově.