Boj s harantama začíná: Komedie Chůvák míří do kin

Clemens nemá na své děti čas. Pracuje totiž na velké změně územního plánu města a smlouvy jsou na spadnutí. Chybí už jen, aby pár nájemců opustilo své byty a výstavba může začít.

Když Rolf přijde o svůj byt, chce se pomstít a rozhodne se stát chůvou Clemensových dětí. Plán je víc než jasný – sabotáž. Nepočítá ale s tím, že Clemensovy děti Winnie a Theo jsou připraveny na všechno. Udělaly si totiž sport z toho, že se dokážou zbavit všech svých chův. A věřte, že neznají slitování – což nový Chůvák zjistí velice brzy. Ale zatímco se Rolf snaží zachránit svůj domov, nechtěně se stává i zachráncem Clemensovy rodiny.

V Chůvákovi hrají Schweighöfer a Winterscheidt hamižné realitní projektanty Clemense a Augusta. Aby se Clemens mohl nerušeně věnovat své práci, najme pro své dvě děti mužskou chůvu.

Baví vás hrát někoho s tak mizerným charakterem?Schweighöfer: Ale ano, člověk při tom může přemýšlet o spoustě hezkých věcí. Být za kokota je pro jednou taky fajn.Winterscheidt: Protože nemám moc zkušeností, tak věřím, že je pro mě snadnější hrát kokota než nějakou ušlechtile laděnou roli. Člověk není tak omezený a může se trochu víc realizovat. Myslím, že každý už někdy za kokota byl a umí se do toho vžít.

V jedné právě odtočené scéně si připíjíte šampaňským na váš úspěch lehkomyslných obchodníků a jste už u dvanácté naplněné skleničky....Winterscheidt: Naštěstí je to nealkoholický sekt. Zrovna jsem říkal Matthiasovi: „Proč to vlastně musím pořád pít?" Vždycky se točí nějaké scéna, ve které držím skleničku šampusu v ruce. A tak z ní piju – dělám to asi jenom z nejistoty, abych se měl čím zabavit v momentě, kdy zrovna nehraju. No a pak kvůli tomu musím celý den běhat dost často na záchod.

Filmový tatínek Clemens najme pro své dvě děti mužskou chůvu. Vy máte i v reálném životě dvě děti – máte taky nějakého chůváka nebo chůvu?Schweighöfer: Ne, žádnou chůvu nemám.

Je Matthias Schweighöfer přísný režisér?Schweighöfer: Ne!Winterscheidt: Pro mě je to celé ještě absurdnější. Znám se s Matthiasem soukromě už hodně dlouho a dost dobře. Je pro mě všeobecně těžké přijímat rady – je jedno v jaké životní situaci. Jenže když tady potom člověk sedí, musí se bohužel spolehnout stoprocentně na režiséra. Prostě proto, že v tomhle mi chybí zkušenosti. A Matthias je ke všemu nepředstavitelný puntičkář.

Matthiasi, jste pedant?Schweighöfer: Ano, jsem.Winterscheidt: On si všimne každé maličkosti. Když si člověk sám doma prochází text, hraje všechno nahlas a přehnaně. A další den přijde Matthias na plac a řekne: „Ne, ne, to musíš hrát naprosto jemně a nepřehánět, spíš skoro šeptat, potom to bude daleko působivější." To jsou maličkosti, které si začátečník, jako jsem já, naprosto neuvědomí, ale když to pak poprvé vidí, pomyslí si: „Sakra, no jo, on měl fakt pravdu." Je fascinující, jak Matthi dokáže celý plac udržet při životě.

Na jakou strunu divákům hrajete, že vaše filmy mají tak neuvěřitelný úspěch, Matthiasi?Schweighöfer: Myslím, že ve filmu se dost odrazí to, jak nás natáčení bavilo. Žádný recept na úspěch neexistuje. Zkoušíme být univerzálně nadčasoví. Děláme filmy pro radost a zároveň, aby i trochu chytly za srdce. Prostě děláme kino – dvě hodiny bezstarostného času!

Chůvák není romantická komedie, co tedy přesně chytne za srdce?Schweighöfer: O to se postarají děti realitního manažera Clemense – hrají je Paula Hartmann a Arved Friese. Jsou tam velmi dojemné okamžiky.

Změní se na konci tenhle příšerný „realitní žralok" k lepšímu?Schweighöfer: Samozřejmě, že se změní!

Jste nervózní, když v průběhu natáčení ráno vstanete a jedete na plac? Ptá se člověk sám sebe, jestli nezapomněl texty a jestli se všechno povede?Winterscheidt: Moje odpověď na všechny otázky zní: „Ano!"Schweighöfer: Já ne. Já jsem nervózní, když stojím u Joka přede dveřma a pak mě zavolají do studia a musím dělat rozhovor. Joko, ty jsi nervózní, když sedíš na svém gauči ve studiu?Winterscheidt: Ne, jenom zdravě napnutý. Člověk přece chce, aby to bylo dobré!