RECENZE: Filmoví Zloději zelených koní nastolují tradiční boj mezi životem a svobodou

Recenze - V lidské povaze je někdy zakořeněná určitá posedlost. Ta může vyplavat na povrch a její forma se případ od případu liší. Když jí spojíte s pocitem volnosti a svobody, můžete dostat další, nový rozměr.

To slovo mnozí z nás slyšeli, vždyť se v podvědomí lidí drží už od roku 1787, kdy profesor Josef Mayer našel u Týna nad Vltavou nerost, jemuž byl později přiznán název vltavín. V Nerudových Povídkách malostranských, jmenovitě v Hastrmanovi, se zjevil jako moldavit, to kvůli německé verzi. Ale asi těžko bylo někdy tolik vltavínů pohromadě jako v knize Jiřího Hájíčka Zloději zelených koní, podle níž natočil režisér Dan Wlodarczyk film na pomezí dramatu a českého westernu, jak sám poznamenává.

(zdroj: youtube.com)

Pavel má úvazek na fakultě a chystá se konečně zpracovat disertační práci. Potíž je v tom, že odmítá přijmout oponenturu od člověka, který mu je proti mysli. Když se pak u jeho dveří objeví dávný známý "Kača", nezaregistruje krajně odmítavé chování své novomanželky Karolíny a podlehne jeho žádosti ohledně hledání vltavínů. Není to nikterak jednoduchá záležitost, naleziště nepatří mezi nejbezpečnější a hrozí i zásah policie, která dle platných zákonů má právo samozvané hledače stíhat. Pavel a Kača se postupně rozhodnou hledat ve dvojici a jejich nálezy jim vynášejí slušné peníze, i když někdy mají namále, ať už právě ze strany ramena spravedlnosti, nebo s jinými závistivými a méně zdatnými hledači. Pro Pavla je ale podstatně horší, že Karolína nelibě nese jeho spojení s Kačou a také fakt, že její manžel přeruší práci na fakultě. Geolog se nechá plně vtáhnout do světa, ve kterém sice nemá nad sebou nadřízeného a pracovní dobu, ale zdánlivou svobodu mu ukrajuje chamtivost jeho společníka. A to ještě netuší to, co divák asi od první chvíle, že mezi Karolínou a Kačou existuje nepříjemné spojení, které může znamenat fatální vyústění.

Jiří Hájíček svou knihu zpracoval v roce 1997 - vyšla o čtyři roky později, ale situovaná je do bouřlivých revolučních let, kdy dobývání vltavínů bylo podle jeho slov ještě záležitostí více sběratelskou než výdělečnou. Režisér Wlodarczyk se k této myšlence dostal zhruba před deseti lety, ale potýkal se s podobou scénáře. Po dvou pokusech odložil myšlenku ad acta, aby se k ní opět za pomoci scénáristy Petra Jarchovského vrátil, ovšem to už byl vlastně docela jiný příběh, ze kterého zbyla jen základní idea a název. Wlodarczykovi se nechtělo dělat dobový film, rozhodl se ho tedy posunout do přesně nespecifikované doby, ale mnohem bližší současnosti. 

Vztah mezi Karolínou a Pavlem je stále napjatější (zdroj: csfd.cz/Michaela Buchtová)

Z nástinu děje je zřejmé, že základním pilířem filmu je vztah mezi Kačou a Pavlem, který se postupně vyvíjí a dostává stále více do konfliktní situace. Jestliže se Pavel ještě nějakou dobu pokouší ctít svou původní profesi a vzdělání, Kača je bezohledný kšeftman, jehož první otázka po jakémkoli nálezu je "Kolik za to". Pavlova pozice se stává svízelnější zvláště proto, že ho Karolína nutí spojení s Kačou skončit a je jasné, že k tomu má i jiné důvody než jenom obavu, aby jejího manžela někdo nepřepadl či aby neskončil pod nánosem zeminy. Psychologická stránka je však poměrně dost čitelná, ostřílený divák rychle pochopí, co se nejspíš stalo (a lze předpokládat, že se s velkou pravděpodobností trefí), ale dvě ze tří hlavních postav se tak dostávají do nevýrazného bloudění, kterému chybí větší ukotvení. Také provalení celé záležitosti je poněkud křečovité a značně přitažené za vlasy, leč nikoli vyloučené. 

Pokud se po seznámení se scénářem vyhlédnutý adept Pavel Liška zaradoval, pak tento dojem přenesl i do fimu. Jeho Kača je přesně oním lehkomyslným floutkem, který sice dokáže peníze zúročit, ale postupně se stává jeho posedlostí vyhrabat víc a tedy i nahrabat víc. Neohlíží se doleva, ani doprava a je přesvědčen o své výjimečnosti. Liškovi se povedlo ho ztvárnit s frajerským nadhledem, ale i určitou stopou zbabělosti a nedostatku odpovědnosti. Pavlova rozkolísanost je místy hodně nevěrohodná, jeho apel na volnost a svobodu je do jisté míry falešný, zvláště když uvážíme, jak ji musí bolestně vykupovat. Ani jeho filmová rozpačitost nemá pevné základy, spíš se jeví jako nahodilá a nedůsledná. Trojici doplňuje Karolína, jíž je přisouzena role v pozadí, jejíž protesty vyznívají jalově, což na jednu stranu lze přičíst Kačově charizmatu, na druhé by ale byl prostor podstatně více zdůraznit své nároky, ale Jenovéfa Boková v tomto případě zůstává na půli cesty. A tak nejlépe dopadají ony pomíjivé chvilky domácího štěstí, což není nic jiného než příprava pro následný konflikt.

Kača nic neskrývá, jeho motiv je jasný (zdroj: csfd.cz/Michaela Buchtová)

Štáb natáčel v konkrétních místech, kde se vltavíny vyskytují, což byl přímý záměr režiséra, který jako českobudějovický rodák danou oblast dobře zná. Několik scén, zejména těch podpovrchových, se realizovalo v ateliéru, ale jinak se herci a štáb pohyboval v lokalitě jihočeské Nesměně, i když dvojice Liška-Adamczyk nemusela vynakládat tolik sil ke kutání v zemi. Jak prohlásil představitel Kači, tak práce v terénu byla hodně náročná, a to za ně většinu práce odvedli rekvizitáři. Na značné fyzické vypětí si stěžovali oba hlavní představitelé, kteří se museli snažit po většinu z 21 natáčecích dnů.

Pokud někoho v souvislosti s filmem napadne letitý hit Zelený led (The Green Ice, 1981), kde měl režisér Ernest Day k dispozicii hereckou squadru ve složení Ryan O'Neal, Anne Archer a především charismatický Omar Sharif, pak boj o smaragdy je podstatně drsnější, ale i podání v malém českém měřítku, takového našeho Klondiku, jak se vyjádřili tvůrci, nedopadá vůbec špatně. Největší námitkou může být odtažitost od předlohy, ale tvůrcům se podařilo vcelku úspěšně vykreslit onu podprahovou posedlost hledače, která se postupem času prodere na povrch a působí jako bažina. Nepustí a stahuje níž a níž. Nečekejte tedy dramatické záběry se zasypanými hledači (kupodivu počet zavalených je hodně malý) ani krvavé zápasy o "zelená sklíčka", ale příběh nijak nevybočující z reálného prostředí. Tedy něco, oč se někteří filmoví kolegové snaží marně.

Celkové hodnocení: 65 %

ZLODĚJI ZELENÝCH KONÍ

Hrají: Marek Adamczyk (Pavel Mikeš), Pavel Liška (Václav "Kača" Kačmar), Jenovéfa Boková (Karolína Mikešová), Gabriela Míčová (Jarmila Kačmarová), Šárka Vaculíková (Karolínina kolegyně), Boleslav Polívka (profesor).

Scénář: Petr Jarchovský, Hana a Dan WlodarczykoviKamera: Richard ŘeřichaHudba: Juraj DobrakovRežie: Dan Wlodarczyk

ČR, 2016, 90 min., drama, nevhodné do 12 letPremiéra: 8. září 2016

film Zloději zelených koní Pavel Liška recenze

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dagmar Pecková

Operní pěvkyně Pecková přijals výzvu. Chce být senátorkou

Operní pěvkyně Dagmar Pecková dnes v zahradní restauraci Park Podviňák v Praze 9 slavnostně zahájila svou kampaň do Senátu Parlamentu České republiky. O senátorský mandát se bude ucházet ve volebním obvodu Praha 9 jako nestranická kandidátka s podporou SPOLU pro Prahu.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek

Zásilkovna umožní všem e-shopům od 1. července podávat zásilky přímo do Z-BOXů, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Doprava e-shopům zlevní, protože samotné podání zásilky do Z-BOXu je zdarma. Síť čítající přes 6 500 Z-BOXů s více než 600 tisíci schránek se tak otevírá i tomu nejmenšímu obchodníkovi za velmi příznivých podmínek. Úspěšně dopadl také pilot sobotního doručení v Praze, Brně a Ostravě, Zásilkovna proto v těchto městech přechází z testovacího režimu do ostrého provozu. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Karel Čapek a Olga Scheinpflugová s příbuznými a přáteli na Strži v roce 1935

Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin

Pěkné známky na vysvědčení, to znamená pro dítě úspěch. Že však chabé vysvědčení nemusí značit neúspěch v dospělém životě, o tom svědčí řada osobností, které se i se špatnými známkami zapsaly do dějin. A mnohdy měly ty nejhorší známky právě z předmětů, ve kterých později vynikaly.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní

Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Hasiči

Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko

Policisté se takových případů obávali a s ohledem na předpověď počasí před nimi varovali. Přesto v pátek vyjížděly záchranné složky v Praze k případu, kdy v autě navzdory obrovskému horku zůstaly dvě děti. Nezletilí nakonec skončili v péči přivolaných záchranářů. 

před 13 hodinami

Letní noc

Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti

Současná vlna veder je nepříjemná i tím, že se výrazné ochlazení nedostavuje ani v nočních či ranních hodinách. Kromě absolutního teplotního rekordu by mohla být o víkendu zaznamenána i nejteplejší noc v tuzemské historii, naznačil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy