RECENZE: Četníci z Luhačovic podobnost s humoreskami nezapřou, jejich kvalit ale nedosahují

Nový dobový projekt České televize zavede diváky do roku 1919, kdy po ukončení studií přijíždí dvojice mladých strážců zákona v podání Martina Donutila a Roberta Hájka na své první pracovní místo. Čeká na ně opuštěná četnická stanice v lázeňském městě na jihu Moravy. Každá z dvanácti epizod představí dva uzavřené kriminální případy. Ty vycházejí ze zločinů které se odehrávaly v době po první světové válce.

Producent seriálu Jan Maxa už dříve prozradil, že po Četnických humoreskách není lehké najít nový klíč ke zpracování četnické tématiky. Autor projektu Petr Bok ale přišel s nápadem na zpracování začátků českého četnictva, možná by však bylo v některých ohledech lepší, kdyby od něj zavčas upustil.

Vyhnout se srovnání luhačovických četníků s humoreskami zkrátka nejde. Stejné prostředí, stejná tématika, stejná inspirace, stejné ambice. Výsledek je ale bohužel tak rozdílný, jak jen to může být. Četníci z Luhačovic sice humoresky takřka ve všem napodobují, na rozdíl od nich jsou ale úspěšné jen zhruba z padesáti procent.

Jednou z hlavních výsad Četnických humoresek byla uvolněná atmosféra a vytříbený humor. Nejen díky tomu se humoresky staly jedním z nejpopulárnějších českých seriálů a tvůrci nových četníků si to moc dobře uvědomují. Ačkoliv se o to ale snaží sebevíc, příjemná atmosféra seriálu chybí a humor působí nepřirozeně až strojeně.

Celý seriál doprovází pokus o dobovou hudbu, která sama o sobě není nijak špatná. V tomto případě ale velmi výrazně ovlivňuje emoce, které si divák z daných scén odnáší. Jedndoduše řečeno, že má jít o scénu s nádechem vtipu lze nejlépe poznat právě podle hudebního podkresu, podobně to funguje i v opačném případě, kdy se má divák bát nebo očekávat zvrat. Hudební doprovod na základě atmosféry není ničím špatným ani výjimečný, zde to ale funguje naopak a dojem ze scén vytváří právě hudba.

Seriál sám o sobě nemá špatné herecké obsazení. Kromě Roberta Hájka a Martina Donutila se v seriálu vyskytuje rakouský četnický veterán v podání Pavla Zedníčka, velitel stanice Robert Jašków, dále Pavla Tomicová, Vica Kerekes, Ivana Korolová, Igor Bareš nebo Alena Mihulová. Problém nastává, když příjde na charaktery herců.

Psali jsme: RECENZE: Animovaný Ozzy útočí na dětské city dospělým tématem RECENZE: Nová řada Sherlocka přinese smrt, kterou všichni uvítají a zbrusu nového Watsona RECENZE: Seriál Svět pod hlavou táhne Trojan, který dá neoriginálnímu příběhu šanci na koukatelnost  

Postavy jsou toporné, nesympatické a prázdné. Ve srovnání s obsazením humoresek chybí Četníkům z Luhačovic osobitost a divák si jen těžko buduje sympatie k někomu, kdo je za celý díl schopen ukázat jednu dvě emoce, které opakuje stále dokola. Průměrné jsou i dialogy které se sice v některých ohledech snaží držet dobových výrazů, ztrácí ale na hloubce a chybí jim schopnost zaujmout.

Tvůrci seriálu se pokusili vsadit na několik základních stavebních kamenů natolik silně, že opomněli jiné. Umělé budování atmosféry a tlak na emoce předčí dobrý pocit ze seriálu a oddechovka, kterou přinášely Četnické humoresky, se bohužel v tomto případě nekoná. Seriál totiž nepřináší nic, co bychom na obrazovkách už dříve neviděli.

Četníci z Luhačovic si přesto své fanoušky určitě najdou, a zřejmě jich nebude málo. Milovníci prvorepublikových témat na chyby hledět nebudou a zarytí fanoušci humoresek svým luhačovickým kolegům sem tam nějakou tu chybu odpustí. Na rozdíl od Četnických humoresek ale nový seriál dosahuje zhruba poloviční kvality a nebýt jich, Četníci z Luhačovic by na tom byli ještě hůře.

Celkové hodnocení: 45 %

ČETNÍCI Z LUHAČOVIC

Krimi / Komedie / HistorickýČesko, 2017, 12x80 min

Režie: Biser Arichtev, Peter Bebjak, Dan WlodarczykScénář: Petr Bok, Tomáš FeřtekKamera: Martin Schinabek, Martin Žiaran, Richard ŘeřichaHudba: Jiří HájekHrají: Pavel Zedníček, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Robert Hájek, Martin Donutil, Ondřej Malý, Pavla Tomicová, Ivana Korolová, Marek Holý, Igor Bareš, Lukáš Vaculík, Dana Batulková, Vica Kerekes, Tereza Bebarová, Radim Novák, Jaroslav Plesl, Radoslav Šopík, Jan Václavík, Petr Šimčák, Přemysl Bureš, Rozálie Krycnerová