RECENZE: Tátova volha auto nebo polepšovna? Nevíme. Ale určitě zajímavý počin českého filmu!

 Jednou z ústředních postav je kostýmní výtvarnice Eva (Eliška Balzerová), která nečekaně ovdověla. V kapse saka je úplnou náhodou objeví na první pohled nevinnou dětskou kresbu. Její manžel Ludvík se jí ani nějak nestačil svěřit s tím, že kromě jejich dcery Terezy (Tatiana Vilhelmová), má ještě stejně starého nemanželského syna, což je najednou prozrazeno. Eva, která svého muže dokonale znala a tolerovala, je rozhodnutá toto nečekané odhalení velkoryse ignorovat, ale Tereza, které se právě vlastní život sesypal jako domeček z karet (je vážně nemocná, čeká na výsledky zásadního vyšetření a přepečlivá péče jejího ještě manžela ji naprosto ubíjí), se k „zázračnému nalezení“ nevlastního bratra upne.

Společně se tak vydávají otcovým  veteránem Volha GAZ 21 po stopách jeho bývalých milenek. Volha má zde ztělesňovat otce, jeho zálibu pro veterány, nadřazenost, kterou si neskonale hýčkal a nepůjčil ani vlastní ženě. Jak Eva podotýká: „Na žádnou ženskou jsem nikdy tak nežárlila jako na tuto káru.(…) Tátova volha to nebylo auto, to byla polepšovna!“ Těchto rolí se skvěle zhostily: Vilma Cibulková, Eva Holubová a Hana Maciuchová. Hned první setkání Evy s jednou s milenek svého muže v podání Vilmy Cibulkové je díky svému až anglickému humoru jednou z nejlepších scén snímku. Druhá návštěva diváka zase dostane svou tragikomičností včetně nemožných rukodělných výrobků obdržených jako dárek od Evy Holubové. A kouzelná, jakoby neuchopitelná Hana Maciuchová, která navštívila český film opravdu po dlouhé době, aby ztvárnila jednu z bývalých milenek Evina manžela, zde zanechala pro diváka jistě nezapomenutelnou stopu.

Jiří Vejdělek podotkl:„Tátova volha mi dávala vábivou možnost obklopit se na celé týdny krásnými a talentovanými dámami. Tomu jsem nemohl odolat.“

Ovšem ve filmu je těmto skvělým herečkám poskytnut jen malý prostor, což je pro diváka jistě na škodu. Ale kdo ví? Scénáři Ivy K. Jetřábkové a J. Vejdělka by to naopak možná ublížilo. Několik hereckých koncertů by tak možná zastínilo ústřední motiv.

 Na první pohled se tento příběh může divákovi jevit jako tolik obehraná písnička o vyrovnání se s minulostí a také náhlou přítomností, ale již po několika minutách filmu je vtažen do příběhu jeho atmosférou, vtipem a spolu s hlavními hrdinkami uhání krásnou krajinou za dobrodružstvím. To vše ztvárněno podmanivou kamerou Vladimíra Smutného.

Hlavní hrdinky Eva a Tereza jsou komplikované ženy, svým přístupem k životu jsou nám blízké, ihned si získávají naše sympatie. Přesto možná až příliš zasaženy ranami osudu, což zbytečně tak namíchalo instantní nápoj nostalgie.

Tatiana. Vilhelmová zde září. Svou Terezu nechápe, je jejím opakem, jak podotkla, přesto ji naprosto věrohodně vtiskla to neporozumění s okolím, které po Tereziině chemoterapii k ní změnilo přístup. Je totiž přepečlivé a v jeho čele navíc stojí  manžel Terezy (Martin Myšička):„Naposledy mě pořádně objal v březnu. Byl vítr, tak se bál, aby mě neofouklo.“

Eliška Balzerová, jak už dokázala v Ženách v pokušení, umí jakoby minimalisticky, jen tak,  být doménou a okouzlující!

Obě hlavní  představitelky si tandem matky s dcerou již vyzkoušely v Teorii tygra. I zde působí naprosto přirozeně. Jako matka s dcerou během cesty poznávají zejména jedna druhou. Tento road trip je pro ně osvobozující od pravého holčičího flámu až po komické námluvy „místních frajerů od kolotočů.“

Mužům je zde poskytnuta ale jen malá stopáž, přesto právě oni posunou příběh k jeho rozuzlení. Boleslav Polívka zde podobně jako Eliška Balzerová použil minimalistická gesta,  jsou ale naprosto přesvědčivá a jeho part již velmi zmateného stárnoucího muže je hereckým koncertem! Přes všechna zmiňovaná pozitiva si divák ale může položit v závěru filmu otázku: A to je konec?

Pocit nedokončenosti, neuzavřenosti příběhu je na místě. I bohužel občasná přehnaná sentimentalita nechybí.

Ale určitě vznikl ojedinělý snímek, kdy se i přes slzy usmíváme. Tátova volha je totiž lidsky blízká. Nesnaží se zavděčit, je přiměřeně zábavná, vkusná. Bonusem bezesporu jsou vynikající herecké výkony, skvělá kamera Vladimíra Smutného či podmanivá hudba J. P. Muchova.Jak říká hlavní hrdinka v příběhu: " Nevím, jestli se dá láska měřit. Ta buď je nebo není." A láska k tomuto snímku to bude mít podobné: buď si ji najdeme nebo ne.  

Hodnocení: 70%

Tátova volha

Komedie, Česko, 2018, 90 minRežie: Jiří VejdělekScénář: Iva Jestřábová, Jiří VejdělekKamera: Vladimír SmutnýHudba: Jan P. Muchow

Hrají:    Eliška Balzerová, Tatiana Vilhelmová, Vilma Cibulková, Eva Holubová, Hana Maciuchová, Emília Vášáryová, Martin Myšička, Boleslav Polívka, Jana Plodková, Václav Neužil ml., Dominika Frydrychová