Čuba byl pracovitý a zaměřený na výkon, vzpomíná režisér Sedláček

Dokument s názvem František Čuba: Slušovický zázrak Sedláček natáčel rok a půl a navazování vztahu s jeho hlavním protagonistou mu prý trvalo strašně dlouho. "Zastihl jsem ho nikoli jako zapšklého, ale do sebe uzavřeného člověka, který už nechtěl s okolním světem mít nic společného," uvedl režisér. Zpráva o Čubově smrti ho proto "zasáhla překvapivě jako někoho blízkého".

Sedláčka na Čubovi zaujalo, že přestože zhruba 30 let vedl velký prosperující podnik, nikdy se neodstěhoval a zůstal ve svém domě se skleníkem, a že věděl, že úspěch není celoživotní a smířil se s tím.

Podle Sedláčka Čuba nedosáhl úspěchu se slušovickým agrokombinátem, v jehož čele stál mezi lety 1963 až 1990, úplatky, ale pracovitostí. Navíc se hlásil k baťovské tradici, lidem dal slušné výdělky a odpovědnost za odvedenou práci. Sám ale nebyl přehnaný intelektuál, nebyl ani sečtělý, kromě odborné literatury, byl jednostranně zaměřený na výkon a chtěl ukázat svému tátovi, že to umí, charakterizoval Čubu Sedláček.

Tehdejší režim si podle Sedláčka slušovický podnik "pěstoval podobně jako v kultuře Karla Gotta, protože on (podnik) mu to vracel, minimálně do státní pokladny". Sedláček ale míní, že Čuba měl tehdy své lidi na ústředním výboru komunistické strany, kteří ho kryli, protože tehdejší prezident Gustav Husák ho z nějakého důvodu nenáviděl. "Stejně jako měl (Čuba) mocné přátele, tak měl i mocné nepřátele," řekl Sedláček a doplnil, že pokud "Čuba chtěl dělat velký byznys, tak politikou se umazal".

Současně připomenul větu, kterou někdejší předseda tzv. slušovického zázraku pronesl v jeho natočeném rozhovoru: "Žil jsem v nějaké době a tu jsem vyplnil, jak nejlépe jsem mohl, nevím o nikom, komu bych ublížil, ale podnikat se nedá v rukavičkách.

"Nepochybuji, že kdyby si Čuba mohl vybrat, tak by dal přednost nějakému švédskému socialismu, protože levicově založený byl a patřil mezi podnikatele se sociálním cítěním. To vím stoprocentně," řekl Sedláček. V této souvislosti uvedl, že Čuba se nebál v osmašedesátém přijímat do družstva lidi, kteří byli na černé listině komunistů.

Čuba se stal předsedou slušovického družstva v sedmadvaceti letech. Za jeho vedení se zaostalé družstvo změnilo ve výrobní a obchodní gigant s miliardovými obraty. Čuba se neomezil jen na zemědělství, koncem 80. let to byla menšinová část produkce. Hlavní síly soustředil na přidruženou výrobu a slušovické družstvo se věnovalo i podnikání v zahraničí a obchodu. Koncem 80. let zaměstnávalo na 7000 lidí.