Film ČT Fair Play vyvolal horlivé debaty o dopingu

„Česká televize chce spolupracovat na takových snímcích, které se dotýkají celospolečenských témat, nutí k zamyšlení a mají ambici měnit stav věcí. Nejlépe to dokládá například dokument Šmejdi. Věříme, že veřejnou diskuzi rozproudí i snímek Fair Play pojednávající o problematice státem řízeného dopingu mezi sportovci v osmdesátých letech v bývalém Československu," vysvětluje vedoucí Filmového centra České televize Helena Uldrichová.„Dostal se ke mně případ jedné vrcholové atletky, které údajně její trenér bez jejího vědomí píchal anabolické steroidy s romantickým názvem Stromba. Tvrdil, že jde o obyčejné vitaminy. To pro mě byla zásadní inspirující informace," uvedla k motivaci pro natočení filmu Andrea Sedláčková. Historik Vít Poláček připomněl datum, kdy se u nás zlegalizoval státem řízený doping. Stalo se tak podle něj 1. 1. 1985, kdy byl zřízen Ústav národního zdraví pro vrcholový sport.

V diskuzi se řešila také budoucnost nelegálních podpůrných prostředků. „Pokud ve sportu zůstanou peníze, bude se pokaždé i dopovat," řekl Remigius Machura, který zároveň vyslovil přání, aby se sport opět stal životním stylem a lidé sportovali hlavně pro radost. Bývalý koulař také vysvětlil, co rozhodlo o tom, že přistoupil na doping i proč se k němu po letech oficiálně přiznal. „Nepovažujte mě za hrdinu!," zdůraznil v této souvislosti.

„Chceme, jako rodiče, vidět naše děti vítězit. Ale jde to i bez dopingu. Záleží na tom, jak si to sami nastavíme," upozornil na osobní aspekt na závěr diskuse výkonný ředitel ČT sport Jiří Ponikelský. Což potvrdil z vlastní zkušenosti i atlet Jiří Vojtík: „Sportuju dvacet pět let, prošel jsem dvěma olympiádami bez dopingu a bez jediné operace. Vrcholový sport může být zdravý. Když víte, jak na něj."