Ve věku 94 let zemřel již 12. května francouzský herec Michel Piccoli, který hrál například ve skandální filmové tragikomedii Marka Ferreriho Velká žranice (1973). O úmrtí informovala agentura AFP s odvoláním na dnešní prohlášení Piccoliho rodiny. Piccoli ztvárnil během své kariéry široké spektrum rolí, vystupoval často i v ostře satirických a kontroverzních filmech.
Jak uvedl Piccoliho přítel a bývalý ředitel mezinárodního filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob, herec zemřel na mrtvici. Zesnul v rodinném kruhu, nablízku mu byla jeho žena Ludivine Clercová, dodal Jacob.
? Une chaîne publique s’honorerait en rediffusant le sublime « Don Juan » réalisé par Marcel Bluwal (ORTF 1965) avec Claude Brasseur et le grand Michel #Piccoli qui vient de nous quitter. La télévision française à son meilleur pour un hommage à un acteur hors du commun. pic.twitter.com/l4IQ7xD3VE
— Jérôme Godefroy (@jeromegodefroy) May 18, 2020
Piccoli byl hercem, producentem i režisérem. Objevil se v různých rolích, od svůdníků přes kriminálníky až po papeže, ve více než 170 filmech.
Začínal v divadle, na jehož prkna se počátkem 80. let po přestávce vrátil. Ve filmu musel být dlouho rád za epizodní úlohy, což se změnilo poté, co dostal roli v dramatu podle románu Alberta Moravii nazvaném Pohrdání v režii Jeana-Luka Godarda z roku 1963. Významné bylo pro něj i setkání s Luisem Buňuelem. Z jejich dlouholetého přátelství i spolupráce vzešla řada rolí (Deník komorné, Mléčná dráha či Nenápadný půvab buržoazie). Piccoli se blýskl také ve filmech dalších režisérů - Clauda Sauteta, Clauda Chabrola nebo Louise Malla.
Od léta do podzimu 1989 pobýval herec v Československu při příležitosti natáčení melodramatu Marta a já režiséra českého původu Jiřího Weisse - dramatického a tragického příběhu vztahu a lásky sudetské Němky a Žida na pozadí nacismu za druhé světové války. V březnu 1977 Piccoli četl spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience.
Michel Piccoli , úmrtí , kultura , Francie , filmy
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák