ROZHOVOR | Je dnešní doba plná kritiky? Nikdy jsme nedělali nic, co bychom sami nechtěli, říká zpěvák kapely Škwor

Co vás na konci roku 1998 svedlo dohromady jako kapelu, do toho pomyslného „uzavřeného kruhu“?

Prostě jsme chtěli hrát...jako spousta jinejch kapel. 

Měli jste během těch skoro dvaceti let někdy pocit, že zaprodáváte svou duši „showbusinesu“ ? Vyvíjel na vás někdo nějaký nátlak, co se týče změnu stylu, jiného promo?

Nikdy jsme nedělali nic, co bychom sami nechtěli. Ani vydavatelství, ani management na nás nikdy netlačili. Vždycky máme volnou ruku a všechno si korigujeme sami.

Co vás jako první napadne při větě: Je to teror!

Teror. 

Hodně se ve vašich textech objevuje kritika dnešní doby, zejména lhostejnosti společnosti. Dostáváte od posluchačů, fanoušku nějakou zpětnou vazbu? Reagují na vaše texty? Májí potřebu s Vámi sdílet jejich názory?

Obáváme se, že dnešní doba prostě taková bohužel je. Píšeme o tom, co nás zajímá a trápí. Jsou to texty ze života obyčejnejch lidí, takže si v tom každej najde to svoje. Nikdy to není prvoplánové. Vzhledem k tomu, že lidi choděj na naše koncerty, tak se zřejmě s textem i hudbou ztotožňujou.

„Všichni máme sny a každej doufá…“ – Snít je pro člověka, ať už v jakékoliv době, situaci velmi důležité. Jaké sny máte Vy? Je to např. „flákač a ikona bláznů, plachtit na křídlech sokola, směr mít jasnej, sednout a nohy dát na stůl“?

Máme určitě stejný sny, jako kdokoli jinej, protože snít je prostě přirozený, ne?

Objevily se za vaši kariéru nějaké nesnadné cíle, které jste musely překonat?

Začátky nebyly jednoduchý, ale díky tomu, že jsme na tom celý léta makali, tak se to prostě povedlo. A z velký části za to vděčíme taky našim skvělejm fanouškům. 

Snažíte se žít přítomností? Nevracet se ke „starým křivdám“?.

Snažíme se žít přítomností, ale zároveň taky neodpouštíme starý křivdy.

„2014“ – proč právě tento rok? Je to odkaz na vyprodanou Lucernu 14.11.2014?

Ne...je to odkaz na mý osobní záležitosti, které se mi právě v roce 2014 staly. Myslím, že z textu je to patrný a jsem si jistej, že úplně jasný.

Jak velkou roli ve vašem životě hrály a hrají roli vzory? (Ať už rodičů, přátel, jiných muzikantských formací, osobností…)

 Určitě nás ovlivnila spousta kapel a osobností v týhle branži, ale to je na dlouhý povídání a někdy se to časem i mění. 

Máte opravdu pocit, že každý z nás tady má určitou roli? A tu je třeba hrát? Při představě, že náš život je opravdu jedno velké představení. Co vaše role? Role kapely? A co ještě chcete zahrát, než spadne opona?

Prostě děláme to co nás baví a chceme dělat písničky, které lidem něco řeknou. Toť vše. To jestli člověk hraje nějakou roli nebo má nějakou jinou úlohu, opravdu netušíme. Tím se fakt nezabejváme. Nikdo z nás neví, co bude zejtra, ani Vy ani my, takže to necháme otevřený.