Zemřel Pavel Bobek (†76), gentleman české country prohrál boj s těžkou chorobou

Pavel Bobek se narodil 16.září 1937 v Praze, po gymnáziu studoval v letech 1955-1961 na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Stejně jako všichni jeho vrstevníci propadl rokenrolu, začal zpívat s fakultní skupinou FAPS, později působil v tzv Studiu bigbeatové hudby a v roce 1959 v divadle Paravan.

V roce 1963 přijal angažmá sólového zpěváka skupiny Olympic. Po odchodu od Olympicu v roce 1965 zpíval s různými skupinami, od roku 1966 nejintenzivněji s Country Beatem, s nímž se v roce 1967 stal stálým členem divadla Semafor, kde působil až do roku 1990.

Nebyl krasozpěvec, ale...

Rozhodující bylo, když se v Semaforu potkal s Jiřím Grossmannem, který ho 'přesvědčil', aby začal zpívat česky," komentoval úmrtí svého kamaráda hudební publicista Miloš Skalka.

Teprve tam se ukázala pravá síla Pavla Bobka, který podle něj nebyl žádný krasopěvec, jeho projev nebyl technicky brilantní. "Šlo spíše o to, co v těch písničkách sděluje. A protože se vedle Grossmanna potkal i s dalšími výjimečnými textaři, ať už to byli Michael Janík, Vladimír Poštulka či Pavel Vrba, dbal na to, aby český text maximálně korespondoval s původním obsahem. To se mu podařilo vrchovatě," dodal Skalka.

Zpěvačka Marie Rottrová se s Bobkem seznámila, když jej kdysi pozvala do pořadu Divadélko pod věží. "Poznala jsem Pavla, jaký je charakterní a báječný člověk. Potom se mnou jezdil jako host mých koncertů. Jezdili jsme spolu autem a strašně moc jsme si povídali. Rozuměli jsme si jak politicky, tak po stránce muziky. Oba jsme milovali americkou hudbu; on country, já spíše soul a jazz," řekla Rottrová, která s Bobkem zpívala známý duet S tím bláznem si nic nezačínej.

"Pavla Bobka jsem měl rád a dokonce tak, že jsem souhlasil, aby zpíval Severní vítr. Jenže Pavel to tenkrát nechtěl, protože byl v období anglosaském. Pak jsem ho potkal a on říká: 'Čověče, ten Severní vítr to je pěkná písnička...," vzpomínal skladatel Jaroslav Uhlíř.

Zdroj: YouTube

Zpíval až do své smrti

Velkým vzorem Pavla Bobka byl americký zpěvák Johnny Cash. Na konci 70. let se spolu setkali na americké ambasádě v Praze. Pavel Bobek si tehdy s legendárním Američanem také zazpíval. Právě české verze Cashových písní, kde nechyběly hity jako Walk the Line nebo Big River vynesly Bobkovi v roce 2010 Zlatou desku.

Album Víc nehledám pomohlo Pavlu Bobkovi dobýt v 72 letech českou hitparádu a sám zpěvák o něm hovořil jako o splněném snu.

V devadesátých letech koketoval s politikou a neúspěšně kandidoval za ODA, velmi rychle se ale vrátil k hudbě. V roce 2007 prodělal mozkovou mrtvici. Ke konci života pronásledovaly Pavla Bobka další velké zdravotní problémy, což mu komplikovalo i vystupování, píše rozhlas.cz. Dlouho se potýkal se srdečními problémy, pak ho trápily bércové vředy, které se nehojily. Kvůli silným bolestem nemohl téměř už chodit.

V roce 2013 byl v rámci udělování hudebních cen Anděl uveden do síně slávy. Tehdy s ním zpíval nabitý sál pražského Výstaviště.