Brno - Kdo chtěl v Brně ve středu získat autogram bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, musel si vystát ve čtyřstupu dvousetmetrovou frontu. Autogramiáda političky s českými kořeny zastínila všechny spisovatele, kteří v posledních deseti letech v Brně své knihy podepisovali.
"Podobný nával pamatuji, jen když tady podepisoval knížky Jaroslav Foglar," řekla agentuře Mediafax pracovnice Knihkupectví Barvič a Novotný, které autogramiádu uspořádalo.
Albrightová navštívila Brno po devíti letech. Zájmem o svou osobu zastínila rockové a popové hvězdy. "Nemůžu si nechat její podpis ujít. Osud i život této ženy jsou úctyhodné," řekla Mediafaxu Martina Müllerová. Ještě předtím, než se ke své oblíbené autorce a političce dostala, musela ovšem absolvovat více jak hodinu dlouhé čekání ve frontě, která se ve čtyřstupu vinula od poloviny České ulice až ke křižovatce s Joštovou.
Pětasedmdesátiletá Albrightová podepisovala lidem knížky dvěma fixy, jako bývalou členku americké vlády ji obklopovala tělesná stráž. Spisovatelka rozdávala autogramy s úsměvem a lidem psala do knížek i osobní věnování. Největší zájem byl o podpis na čerstvou novinku bývalé americké ministryně, kterou je kniha Pražská zima.
Madeleine Albrightová je bývalá ministryně zahraničních věcí USA, historicky první žena v tomto úřadu. Předtím, během první Clintonovy administrativy, působila jako velvyslankyně USA při OSN. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku. V současnosti přednáší na univerzitě v Georgetownu, podílí se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a je předsedkyní Komise pro posílení práv chudých. V květnu 2012 jí americký prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody.
Americká politička se narodila v pražské židovské rodině na Smíchově. Byla však pokřtěna a vychovávána jako katolička a o svém židovském původu se podle vlastních slov dozvěděla až poté, co Washington Post publikoval reportáž, v níž bylo vzpomenuto, že její prarodiče a několik příbuzných se stali oběťmi holocaustu. V knize Pražská zima pak popisuje Albrightová své rané zážitky ze svého rodiště.
Související
Biden na pohřbu Albrightové: Vzpomínáme na dceru České republiky
Lipavský poletí na pohřeb Albrightové, v USA se setká s Blinkenem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
Zdroj: Libor Novák