Zemřel Jerome David Salinger

Americký spisovatel Jerome David Salinger se narodil 1. ledna 1919 v New Yorku. Od roku 1963 žil v malém městečku Cornish, protože nechtěl být v centru pozornosti médií.

Psaní se začal věnovat již na střední škole, kde vytvořil několik krátkých povídek, které vydal ještě před druhou světovou válkou. V roce 1936 nastoupil na New York University, ale studium brzy ukončil. Jeho otec jej poslal pracovat do společnosti ve Vídni, aby se lépe naučil němčinu a francouzštinu. Rakouskou metropoli opustil pouze krátce před tím, než Rakousko připadlo v roce 1938 nacistickému Německu. Ve Spojených státech amerických poté chodil na kurzy tvůrčího psaní na Kolumbijskou univerzitu pod vedením editora časopisu Story, Whita Burnetta. V roce 1940 Salingerovi vyšla v tomto magazínu povídka nazvaná Mladí lidé.

Během druhé světové války vstoupil do americké armády. Zúčastnil se i bojů v Evropě, kde se setkal s proslulým spisovatelem Ernestem Hemingwayem.

V roce 1948 napsal pro magazín The New Yorker povídku Den jako stvořený pro banánové rybičky, která zaznamenala velice kladnou kritiku z řad odborníků.

Nejvíce ho však proslavil román Kdo chytá v žitě, vydaný v roce 1951, který popisuje dospívání a ztrátu nevinnosti hlavního hrdiny Holdena Caulfielda a který se záhy po svém vydání stal bestsellerem. Salinger byl však velmi introvertní, proto ho příliš netěšil veřejný zájem o jeho osobu po úspěch tohoto románu. Stáhl se proto do ústraní. Autor později přiznal, že byl jeho nejslavnější román částečně autobiografický. Celosvětově se prodalo titulu Kdo chytá v žitě více než 65 milionů výtisků.

K jeho dalším dílům patří sbírka povídek Devět příběhů (1953), román Franny a Zooey (1961) a sbírka dvou románů Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte; Seymour: Úvod. Jako poslední napsal román s názvem Hapworth 16, 1924, který se objevil v magazínu The New Yorker 19. června 1965. Na svém kontě měl další desítky povídek, které vyšly převážně v časopisech. Od roku 1980 neposkytl ani žádný rozhovor.