Kdo by neznal nejdříve měsíčník, později čtrnáctideník, proslulý typickým logem složeným z prvních tří písmen abecedy. Populární "ábíčko" či "abecečko" je jedním z mála periodik, které dosáhlo požehnané existence. A právě v dubnu tuto skutečnost řádně slaví - po celý měsíc v obchodním centru Letňany.
Poprvé se tehdy ještěměsíčník, nesoucí plný název ABC mladých techniků a přírodovědců, objevil na pultech prodejen tisku v lednu 1957. Postupně se jeho náplň tříbila a po deseti ročnících se na jeho stránkách začaly objevovat stále populárnější a žádanější papírové modely, pro něž se vžil termín vystřihovánky, nebo i lidově slepovánky. Zdaleka to ovšem nebyly jediné atributy, které dělaly z časopisu opravdu oblíbené periodikum. Přibývaly různé další drobnosti - doplňky, přílohy, vystřihovací kartičky přírodovědného a později technického atlasu, seriál obrazových škol, dokonce i klasická tužka či semena různých rostlin.
Celkový pohled na jednu ze dvou výstavních prostor s dominující MPR.
Většina těchto příloh, kterým se od 17. ročníku začalo říkat familérně déčka (mnohovýznamné propojení, písmeno d mělo evokovat dárek, doplněk, dodatek, nebo prostě navazující literu magického ABC), byla realizována ve spolupráci s mnoha podniky, díky čemuž se mohly rozvíjet další a náročnější projekty. Prakticky nepřetržitě byly v časopisu otiskovány komiksové příběhy, jejichž výčet je velice dlouhý a za všechny snad můžeme jmenovat kultovní ságu ze Žluté planety, příhody malého psa Pifíka, sci-fi Vzpoura mozků, Galaxia, ale i Foglarovy Kulišáky, jejichž příběhy byly posléze využity pro legendární Rychlé šípy.
Čtenáři si mohli posbírat i několik knížek, vycházejících na pokračování, mezi nimiž byl i proslulý Vinnetou s Old Shatterhandem, kteří v 60. letech vládli kinům nejen v naší vlasti. Jejich fotografie v časopisu byly v tehdejší době téměř unikátem a ještě navýšily nedostupnost už tak těžko sehnatelného "ábíčka". Vedle toho se zručným chlapcům či dívkám dostávalo plánků, návodů, střihů, v neposlední řadě ABC stálo u rozmachu jednoho z fenoménu druhé poloviny 20. století - závodů minikár. A to nejen jako průvodce při stavbě vozítka, ale i jako pořadatel samotných minikárových mistrovství.
Na všechny tyhle okolnosti zavzpomínal na vernisáži výstavy bývalý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman, jenž působil v čele ABC neuvěřitelných 32 let. Nesnažil se srovnávat, protože doba značně pokročila a s ní i zájmy věkové skupiny, pro níž by mělo ABC být určeno. Nicméně za zmínku stojí fakt, že v době největší slávy měl časopis náklad 315 000 kusů a přesto byl nadále nedostatkový. K tomu je nutno připočíst Speciály ABC a sešity Déček ABC, jakousi nadstavbu k běžnému časopisu. Toman zavzpomínal i na skvělé kolegy, z nichž někteří na otevření výstavy dorazili - ať to byli autoři modelů Václav Šorel a Ladislav Badalec nebo kreslíři Jiří "Oskar" Petráček a Michal Kocián. Bohužel chyběl současný šéfredaktor Zdeněk Ležák, jehož na poslední chvíli nepustila do Letňan nemoc.
Bývalý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman vzpomíná...
Jedním z nejobdivovanějších výtvorů bude bezesporu kompletní Městská památková rezervace, nejrozsáhlejší vystřihovánka na přílohových stránkách ABC, která čítala 118,5 tiskových stran a od prvního vydání k poslednímu dílu uběhlo 16 let. Najdeme tu 82 domů, 16 věží a bašt, sedm bran, tři kašny, po dvou kostelích, radnicích a masných krámech, nechybí ani synagoga, mlýn, most přes řeku a hřbitov. Pokud byste si tuto papírovou nádheru, která mimochodem vyšla i knižně (doplněná o desetistránkový zámek), chtěli postavit, připravte se, že budete muset zpracovat 6210 dílů různé velikosti
Výstava potrvá v OC Letňany do posledního dne měsíce dubna, na návštěvníky čekají doprovodné akce a na dvě desítky modelů, rozdělených do dvou vystavovaných oblastí. A na závěr ještě jedno malé vysvětlení - že bychom se přepočítali s tím kulatým výročím, když ABC odstartovalo svou dlouhou pouť v roce 1957? Je to dáno tím, že během oněch let se dvakrát měnila periodicita prodeje - z kalendářního na vydávání v rámci školního roku, a pak zase zpět. Dva ročníky byly tedy zkrácené a díky tomu se ABC dočkalo už šesti desítek uzavřených ročníkových kapitol. Rozhodně se ale jako adept důchodového věku netváří.
Vodní hrad Švihov, dílo architekta Richarda Vyškovského
Související
Zemřel architekt Richard Vyškovský, jeho modely v "ábíčku" milovaly nejen děti
ABC (časopis) , Vystřihovánky , výročí
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou
před 1 hodinou
Cesta zpět už neexistuje, řekl Trump Ruttemu o Grónsku. Pak zveřejnil mapu Kanady s vlajkou USA
před 1 hodinou
Projev obrovské hlouposti, nepochopitelný akt slabosti... Trump tvrdě kritizuje krok, který sám podpořil
před 3 hodinami
Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.
Zdroj: Libor Novák