Moravské zemské muzeum otevřelo Centrum kulturních dějin 20. století

Jednou z oblastí, která je od konce minulého desetiletí v Moravském zemském muzeu intenzívně rozvíjena, je také oblast kulturních dějin 20. století v České/Československé republice. V roce 2010 byl odbornými pracovníky Moravského zemského muzea rozpracován koncept budování tohoto specializovaného pracoviště a dnes již má vlastní badatelny, pracovny muzejních odborníků nebo archívy konkrétních událostí spjatých s kulturními dějinami naší vlasti.Název Centrum kulturních dějin 20. století vznikl v Moravském zemském muzeu teprve nedávno a označuje jednu významnou část zdejšího Oddělení dějin literatury. Před necelými třemi roky se zrodila mezi vedením muzea a některými spisovateli myšlenka vytvořit v literárním oddělení archiv knih, korespondence, rukopisů a podobných věcí nejen spisovatelů, ale i jinak kulturně činných osobností, jejichž tvorba vznikala většinou v nesouladu s bývalým komunistickým režimem. Na popud spisovatele a dramatika Pavla Kohouta byli vyzváni další autoři žijící a tvořící v exilu, ale i autoři domácí, aby své archivy předali Moravskému zemskému muzeu. Odezva byla povětšině kladná, a tak postupně vzniká tento nový a zcela unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců.Cílem Centra kulturních dějin 20. století je nejen zachovat a zaznamenat kulturní činnost osobností 20. století, ale pomocí výstav, přednášek a prací případných badatelů udržet zájem a informovat veřejnost o nedávných událostech našich kulturních dějin. Dokumenty jsou nejen přístupny k osobnímu studiu, ale také průběžně digitalizovány a ošetřeny tak, aby mohly sloužit i dalším generacím. Centrum kulturních dějin 20. století sídlí ve stejné budově jako Oddělení dějin literatury v Brně na ulici Hudcově. Centru bylo přiděleno celé patro, tím se naskytla možnost, aby někteří z autorů měli svou vlastní místnost, v které jsou uloženy jejich publikace, knihy, dopisy, rukopisy a tiskopisy, fotografie, nahrávky, filmy i osobní předměty.V současné době muzeum vlastní větší část archivu Pavla Kohouta a jeho ženy Jeleny Mašínové. Archiv a část knihovny spisovatele Jiřího Gruši s velmi cennými nahrávkami rozhovorů, stejně jako spisovatele Oty Filipa, literárního historika Lumíra Kuchaře, filozofky Boženy Komárkové a spisovatele a literárního kritika Jana Trefulky. Knihy evangelického kněze Bedřicha B. Bašuse jsou částečně umístěny v jeho vlastním nábytku a místnost je zařizována podle představ a za pomoci jeho ženy akademické malířky Marie Filippovové. Vedle archivu moravských básníků Jana Skácela a Oldřicha Mikuláška tu badatel může nahlédnout do spisů sociologa Miloslava Petruska.Zcela mimořádnou hodnotu představují také materiály takzvané Podzemní univerzity, která fungovala za pomoci londýnské nadace Jan Hus Educational Foundation. Tento archiv předal muzeu britský filozof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník Roger Scruton. Na uspořádání tohoto archivu velmi intenzívně spolupracuje i překladatelka Barbara Day, jedna z důležitých osobností Podzemní univerzity.