Moravská galerie otevřela expozici Brno předměstí Vídně s inovativní koncepcí

Moravská galerie otevřela novou stálou expozici, jejímž cílem je poukázat na provázanost moravské a rakouské kultury. V nově připravených prostorách se nachází zrcadlové bludiště, výstava barokní a gotické malby a dobového nábytku. Nejzajímavější částí je grafický kabinet se sbírkou rakouské secesní kresby a grafiky.

Slavnostní otevření výstavy Brno předměstí Vídně proběhlo 14. listopadu 2019 v prostorách Místodržitelského paláce v Brně. Tuto událost si nenechalo ujít několik stovek lidí, kteří do posledního místa zaplnili vstupní halu Moravské galerie včetně přilehlého nádvoří.

Ke změnám v uspořádání trvalé expozice vedl dlouhodobý nezájem ze strany návštěvníků, což byl hlavní důvod, proč se vedení galerie rozhodlo přistoupit k prezentaci umění inovativním způsobem. „Poprvé ve více než padesátileté historii instituce vypráví příběh dlouhodobé expozice prostřednictvím ukázek z kmenového sbírkového fondu v rovnocenném zastoupení tzv. volného a užitého umění. V praxi to znamená, že vedle obrazů, soch a prací na papíře se zde prezentují i ukázky dobového nábytku, porcelánu a keramiky, skla, textilu a módy, šperků nebo litin,“ uvádí Ondřej Chrobák, šéfkurátor Moravské galerie.

Úvod vernisáže probíhal v uvolněném duchu. Hlučící dav očekávající první ze série proslovů rázem utichnul, když na pódium vystoupila tisková mluvčí Moravské galerie v barokním kostýmu.

Nejprve dostal slovo Andreas Schmidinger, ředitel Rakouského kulturního fóra v Praze, který hovořil také za Alexandera Grubmayra, velvyslance Rakouské republiky, jenž se z pracovních důvodů nemohl dostavit. Schmidinger vřele poděkoval všem zainteresovaným a byl nadšen spoluprací na tomto projektu.

Dalším řečníkem byl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, Martin Maleček. „Jsem velice překvapen, kolik je tady lidí,“ začal. S odkazem na zaměstnance Moravské galerie dále uvedl, že vernisáž pro děti, konající se o dvě hodiny dříve, navštívilo okolo 500 dětí. Toto číslo potvrzovali také zaměstnanci galerie, kteří obsluhovali fotoateliér, jednu z atrakcí doprovodného programu, v němž bylo možné se vyfotografovat v dobových kostýmech. Náměstek hejtmana dále pokračoval: „Myslím si, že to už dopředu dává tušit, že tato výstava bude mít úspěch.“

Následoval Marek Fisher, radní pro oblast kultury města Brna, který vyjádřil obecnou spokojenost s inovací trvalé expozice.

Jan Press, ředitel Moravské galerie, představil novou dlouhodobou koncepci instituce. “Našim velkým úkolem je zprostředkovat výtvarné umění široké veřejnosti. Možná se to bude zdát jako určité klišé, ale my jsme pochopili, […] že nesmíme čekat na období, kdy veřejnost bude sama studovat dějiny umění, bude se sama vzdělávat a pak přijde do instituce jako je Moravská galerie, kde se bude sama dívat na umělecká díla a bude jim rozumět.“

Prvním vstřícným krokem směrem k veřejnosti, který Moravská galerie učinila, bylo zavedení dobrovolného vstupného. Dále se snaží o to, aby veřejnost vystavovaným předmětům porozuměla v dobovém kontextu, a proto jsou nyní obrazy vystavovány společně s jinými dobovými reáliemi. Pro ty, kteří chtějí hlouběji prozkoumat umělecká díla, hodlá Moravská galerie postavit nový „otevřený“ depozitář, v němž bude možné sbírky volně studovat.

Dalším vstřícným gestem je zpřístupnění sbírek online na webu Moravské galerie. „Je to důležitý demokratický krok, který umožňuje studovat umění bezprostředně ze svých domovů,“ dodal Jan Press, podle něhož je cílem takové veřejné instituce seznámení veřejnosti s uměním. Moravská galerie se podle něj liší od ostatních tím, že kombinuje užité a volné umění dohromady a její výhodou je to, že ukazuje toto umění dohromady a nikoliv odděleně, což napomáhá k pochopení dobových souvislostí.

Plejádu projevů uzavřel Ondřej Chrobák, spoluautor koncepce nové expozice a šéfkurátor Moravské galerie. „Je to pro mě velmi důležité, že současné umění a současný design se stává součástí této expozice,“ vyzdvihnul provázanost starého umění s moderními přístupy. Tím odkazoval na zrcadlové bludiště od designérů Jana Plecháče a Henryho Wielguse, a na sochy Martina Skalického. Původní skulptury jsou umístěny na tympanonu Místodržitelského palce, avšak součástí výstavy se staly jejich nové odlitky z látky a pryskyřice.

Enormní zájem o vernisáž expozice vedl ke frontě, jež se vinula z prvního patra až do přízemí. Čekání bylo možné si zpříjemnit teplými i studenými nápoji či pečenými kaštany, které se podávaly na dvorečku. V barokním sále probíhal doprovodný program, na němž vystoupily studentky Taneční konzervatoře Brno a studenti klávesových nástrojů a sólového zpěvu Konzervatoře Brno.

Návštěvníky výstavy nejprve přivítalo zrcadlové bludiště, v němž se propojuje současný design s barokními a gotickými sochami ze sbírek Moravské galerie. Další zajímavou částí expozice je multimediální hra Dobrodružství sběratele uměn, která seznamuje návštěvníky s osobnostmi 19. století.

Největší zájem budil grafický kabinet se sbírkou rakouské secesní kresby a grafiky od Gustava Klimta a Egona Schielbeho. Zde se před komorním prostorem tísnil dav, který zaměstnanci galerie postupně vpouštěli dovnitř. Malý prostor nabízel až intimní atmosféru a jistou formu soukromého zážitku z kreseb, které převážně odhalují linie lidského těla.

Dále jsou součástí expozice díla Joži Uprky, Alfonse Muchy, Josefa Hoffmanna a dalších.

Záštitu této výstavě poskytl Lubomír Zaorálek, Ministr kultury České republiky, Bohumil Šimka, hejtman Jihomoravského kraje, Markéta Vaňková, primátorka Statutárního města Brna a Alexander Grubmayr, velvyslanec Rakouské republiky. Finanční podpora na realizaci výstavy byla poskytnuta z Evropského fondu pro regionální rozvoj a v rámci projektu Bilaterální sítě designu ze státního rozpočtu České republiky.

Moravská galerie v následujících letech připravuje rekonstrukci Místodržitelského paláce a výstavu o počátcích designu, která by měla být otevřena na počátku roku 2021 v umělecko-průmyslovém muzeu.