Moskva/Praha - Ruský vojevůdce a politik Georgij Žukov byl sovětským maršálem a čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Ačkoliv jeho jméno minimálně v tuzemsku a okolních zemích postupně upadá v zapomnění, má na svém kontě nejtěžší boje druhé světové války.
Žukov patřil k nejschopnějším velitelům Rudé armády za druhé světové války. Jako náčelník generálního štábu velel hlavním úsekům fronty, spolu s dalšími veliteli řídil operace v bitvě o Stalingrad či v bitvě u Kurska.
Rodák ze Strelkovky jihozápadně od Moskvy se vyučil kožešníkem. V armádě začínal v roce 1915 u jezdeckého pluku, v první světové válce byl dvakrát vyznamenán. V roce 1923 byl velitelem pluku, o sedm let později velel brigádě a koncem 30. let sloužil na Dálném Východě, kde velel 1. sovětsko-mongolské armádní skupině.
V roce 1940 se stal armádním generálem a velitelem Kyjevského vojenského okruhu, v lednu 1941 byl jmenován náčelníkem generálního štábu Rudé armády.
V době napadení Sovětského svazu dne 22. června 1941 vojsky nacistického Německa byl odeslán k Jihozápadnímu frontu, kde zorganizoval první sovětský protiútok proti útočníkům z německé skupiny armád Jih.
V srpnu téhož roku organizoval za cenu obrovských ztrát protiútoky na znovudobytí města Jelňa východně od Smolenska během Smolenské operace, které nakonec padlo 6. září 1941. Od 9. září organizoval jakožto vrchní velitel obranu Leningradu, na který útočila německá skupina armád Sever.
Koordinoval také činnost Jihozápadního, Donského, Stalingradského a Voroněžského frontu během bitvy u Stalingradu, a v lednu 1943 zorganizoval operaci Jiskra, proražení německé blokády Leningradu. Po úspěšném prolomení leningradské blokády byl povýšen do hodnosti maršála SSSR jako vůbec první armádní generál během Velké vlastenecké války.
Poté naplánoval a koordinoval průběh bitvy v Kurském oblouku a na ni navazující operaci Kutuzov. Organizoval součinnost a velel frontu při osvobozování Ukrajiny a jejího hlavního města Kyjeva a velel i největší sovětské ofenzivě 2. světové války v Bělorusku.
Žukov se zúčastnil závěrečných bojů o Berlín, kde 8. května 1945 podepsal za sovětskou stranu protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Jeho popularita byla tak velká, že se ho sovětský vůdce Josif Stalin začal obávat a po válce ho odstavil do méně důležitých funkcí.
Teprve po Stalinově smrti se stal Žukov náměstkem ministra obrany a v letech 1955 až 1957 stanul v čele ministerstva obrany. Zemřel 18. června 1974, dožil se 77 let.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , Georgij Žukov , Sovětský svaz , nacisté
Aktuálně se děje
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
včera
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
26. února 2026 21:28
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
26. února 2026 20:17
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák