Snaha o získání nacistických dokumentů ukrytých v ČSR skončila skandálem. Kvůli čemu Američané tak riskovali?

Celý příběh začal už v říjnu 1945, kdy francouzské ministerstvo zahraničí informovalo jejich české protějšky, že od bývalého seržanta SS Guntera Achenbacha zjistili informace o ukrytých nacistických dokumentů někde blízko u Prahy. Tím místem byla rokle Dušno u vesnice Štěchovice, kdy bývala pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.

Češi však s tím nic neudělali, navzdory snahám francouzského vojenského atašé. Francouzi po několika měsících předali informace Američanům. Ti se rozhodli dokumenty získat. Operace „Skryté dokumenty“ (Hidden Documents) byla spuštěna.

Americké komandu o 13 mužích se s Achenbachem po ubytování v hotelu prestižním pražském hotelu Alcron vydalo 11. února do rokle Dušno. Achenbach našel ukrytou štolu, kde byly ukryté dokumenty. Komando pod vedením kapitána Stephena Richardse, specialisty na výbušniny, se zbavilo celkově 32 nástražných min.

Československé úřady o jejich činnosti věděly, nic s tím však nedělaly. Až 13. února, z neznámých důvodů, se odhodlali k akci. Zatímco větší část Američanů už odjela i s nákladem do Německa, tři Američané oslavovali úspěšnou akci v hotelu Alcron. Byli zatčeni a předvedeni před Generální štáb Československé armády.

Případ vzbudil velkou pozornost médií, a to i těch amerických. Československo akci amerických vojáků vnímalo jako hrubé porušení jeho suverenity a krádež důležitého státního majetku. Americký velvyslanec se musel osobně omluvit prezidentovi Edwardu Benešovi. Americká vláda uvedla, že akce se udála bez jejího souhlasu a že dokumenty musí být vráceny. V březnu se vrátily do Prahy.

Celá událost byla hrozivou PR katastrofou pro USA, upozorňuje Igor Lukeš, profesor historie na Boston Univerzity. Komunisté se okamžitě chopili příležitosti a vykreslili celou událost jako doklad věrolomnosti Spojených států.

A obsah tajných dokumentů, kvůli kterým celá tato diplomatická rozmíška vznikla? Ke zklamání Američanů neobsahovaly žádné šokující informace či užitečné návrhy zbraní. Byl to jen osobní a administrativní archív Karla Hermanna Franka, státního ministra pro protektorát. Mnohem důležitější byl pro Československo, protože obsahoval státní dokumenty, inventury českých cenností či seznamy českých kolaborantů a vůdců špionáže. Informace získané z dokumentů byly použity k odsouzení Franka k smrti.