Hitler držitelem Nobelovy ceny míru? Švédský antifašista si ze všech vystřelil!

Co mají Mahatma Gandhi, Eleanor Rooseveletová a Adolf Hitler společného? Všichni tři byli jednou nebo dokonce vícekrát nominováni na Nobelovu cenu míru. Sice by někteří mohli namítat, že se tak stalo ještě v době, kdy se Hitler neprojevil v celé své parádě, ale opak je pravdou. K samotné nominaci totiž došlo tři týdny před útokem na Polsko. Informoval o tom server Qz.com.

Ještě mnohem zajímavější je fakt, že Hitlera na Nobelovu cenu míru nenavrhl žádný národní socialista, nýbrž švédský sociálně demokratický poslanec Erik Gottfrid Christian Brandt (členové národních parlamentů jsou jedněmi z mnoha lidí, kteří mají pravomoc navrhovat kandidáty na Nobelovu cenu). Hitler měl přitom tou dobou už na svědomí anšlus Rakouska, zabrání Sudet a útok na Československo. Svět mu nicméně neustále ustupoval až do té doby, kdy zaútočil na Polsko, což odstartovalo 2. světovou válku.

Z výše uvedeného důvodu se Brandtova nominace stala terčem kritiky a protestů z řad několika subjektů, které se od něj dokonce veřejně distancovaly. Byl mu například uložen zákaz působit na některých univerzitách. Všichni se shodli na tom, že je Brand fašistou, ačkoliv se oficiálně hlásí k sociální demokracii. Jako důvod svého kroku Brandt uváděl, že Hitler je Božím bojovníkem za mír, který možná spasí Evropu a potažmo i celý svět. Chválou Brant nešetřil ani směrem k Mein Kampfu.

Myslel to vůbec vážně?

Brandt, který se politicky identifikoval jako antifašista, svůj návrh ale vůbec nemyslel vážně. Jak několikrát za sebou uvedl v rozhovoru pro švédský deník Svenska Morgonposten, tak se jednalo o reakci na nominaci britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Toho samého, který se natolik snažil udržet tehdejší politiku appeasementu, že dokonce neváhal obětovat svého spojence. Brandtovi šlo pouze o jediné, a to o provokaci, což ostatně potvrdil ihned poté, co fakticky vypukla 2. světová válka.

Dopis Erika Gottfrida Christiana Brandta potvrzující Hitlerovu nominaci na Nobelovu cenu míru, Stockholm, 27. leden 1939: 

"S potěšením navrhuji, aby Cenu míru za rok 1939 obdržel německý kancléř a vůdce Adolf Hitler, kterého miliony lidí považují za člověka, jenž si více než kdokoli jiný na světě zasluhuje toto vysoce významné ocenění.

Autentické dokumenty zveřejněné v září 1938 potvrdily, že světový mír je ve vážném ohrožení, a že je jenom otázkou času, kdy v Evropě vypukne nová válka. Muž, který tomuto katastrofickému scénáři zabránil, je bezpochyby německý vůdce. Ačkoliv bylo v jeho moci rozpoutat světovou válku, neudělal to.

Svojí lásku k míru, zdokumentovanou v jeho slavné knize Main Kampf, který je vedle Bible možná nejlepší a nejpopulárnější literaturou na světě, potvrdil svými kroky, a to připojením Rakouska a osvobozením svých krajanů v Sudetech, aniž by použil zbraně. Hitler má proto šanci stát se tím, kdo Evropě a možná i celému světu přinese mír. Pokud se ovšem nestane obětí válečných štváčů.

Bohužel si stále hodně lidí neuvědomuje význam Hitlerova boje za mír. I z tohoto důvodu se obávám, že bych býval nikdy nenašel nejvhodnější dobu pro jeho nominaci na Nobelovu cenu míru, kdyby ale řada mých kolegů nenavrhla jiného kandidáta, a to britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Ten mi nepřijde zrovna nejlepším adeptem, ačkoliv připouštím, že vstřícným postojem k Hitlerově pacifistické politice, taktéž přispěl zajištění světového míru. Nicméně tou hlavní osobou byl Hitler, nikoliv Chamberlain.

Hitler a nikdo jiný si nezaslouží být oceněn za mír, který stále zůstává zachován ve většině částí Evropy. Jedině on je tou největší nadějí, ačkoliv si i Chamberlain může nárokovat svůj podíl. Není ale dobré, aby se Hitler dostal do jakéhosi pomyslného stínu tím, že proti němu bude kandidovat jiná osoba. Adolf Hitler je bezpochyby autentickým bojovníkem za mír seslaný Bohem. Miliony lidí od něj očekávají mnoho a považují jej za prince míru na světě."

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler ,  nobelova cena ,  historie ,  II. světová válka

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy