Hitler držitelem Nobelovy ceny míru? Švédský antifašista si ze všech vystřelil!

Co mají Mahatma Gandhi, Eleanor Rooseveletová a Adolf Hitler společného? Všichni tři byli jednou nebo dokonce vícekrát nominováni na Nobelovu cenu míru. Sice by někteří mohli namítat, že se tak stalo ještě v době, kdy se Hitler neprojevil v celé své parádě, ale opak je pravdou. K samotné nominaci totiž došlo tři týdny před útokem na Polsko. Informoval o tom server Qz.com.

Deník Shopaholičky

Ještě mnohem zajímavější je fakt, že Hitlera na Nobelovu cenu míru nenavrhl žádný národní socialista, nýbrž švédský sociálně demokratický poslanec Erik Gottfrid Christian Brandt (členové národních parlamentů jsou jedněmi z mnoha lidí, kteří mají pravomoc navrhovat kandidáty na Nobelovu cenu). Hitler měl přitom tou dobou už na svědomí anšlus Rakouska, zabrání Sudet a útok na Československo. Svět mu nicméně neustále ustupoval až do té doby, kdy zaútočil na Polsko, což odstartovalo 2. světovou válku.

Z výše uvedeného důvodu se Brandtova nominace stala terčem kritiky a protestů z řad několika subjektů, které se od něj dokonce veřejně distancovaly. Byl mu například uložen zákaz působit na některých univerzitách. Všichni se shodli na tom, že je Brand fašistou, ačkoliv se oficiálně hlásí k sociální demokracii. Jako důvod svého kroku Brandt uváděl, že Hitler je Božím bojovníkem za mír, který možná spasí Evropu a potažmo i celý svět. Chválou Brant nešetřil ani směrem k Mein Kampfu.

Myslel to vůbec vážně?

Brandt, který se politicky identifikoval jako antifašista, svůj návrh ale vůbec nemyslel vážně. Jak několikrát za sebou uvedl v rozhovoru pro švédský deník Svenska Morgonposten, tak se jednalo o reakci na nominaci britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Toho samého, který se natolik snažil udržet tehdejší politiku appeasementu, že dokonce neváhal obětovat svého spojence. Brandtovi šlo pouze o jediné, a to o provokaci, což ostatně potvrdil ihned poté, co fakticky vypukla 2. světová válka.

Dopis Erika Gottfrida Christiana Brandta potvrzující Hitlerovu nominaci na Nobelovu cenu míru, Stockholm, 27. leden 1939: 

"S potěšením navrhuji, aby Cenu míru za rok 1939 obdržel německý kancléř a vůdce Adolf Hitler, kterého miliony lidí považují za člověka, jenž si více než kdokoli jiný na světě zasluhuje toto vysoce významné ocenění.

Autentické dokumenty zveřejněné v září 1938 potvrdily, že světový mír je ve vážném ohrožení, a že je jenom otázkou času, kdy v Evropě vypukne nová válka. Muž, který tomuto katastrofickému scénáři zabránil, je bezpochyby německý vůdce. Ačkoliv bylo v jeho moci rozpoutat světovou válku, neudělal to.

Svojí lásku k míru, zdokumentovanou v jeho slavné knize Main Kampf, který je vedle Bible možná nejlepší a nejpopulárnější literaturou na světě, potvrdil svými kroky, a to připojením Rakouska a osvobozením svých krajanů v Sudetech, aniž by použil zbraně. Hitler má proto šanci stát se tím, kdo Evropě a možná i celému světu přinese mír. Pokud se ovšem nestane obětí válečných štváčů.

Bohužel si stále hodně lidí neuvědomuje význam Hitlerova boje za mír. I z tohoto důvodu se obávám, že bych býval nikdy nenašel nejvhodnější dobu pro jeho nominaci na Nobelovu cenu míru, kdyby ale řada mých kolegů nenavrhla jiného kandidáta, a to britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Ten mi nepřijde zrovna nejlepším adeptem, ačkoliv připouštím, že vstřícným postojem k Hitlerově pacifistické politice, taktéž přispěl zajištění světového míru. Nicméně tou hlavní osobou byl Hitler, nikoliv Chamberlain.

Hitler a nikdo jiný si nezaslouží být oceněn za mír, který stále zůstává zachován ve většině částí Evropy. Jedině on je tou největší nadějí, ačkoliv si i Chamberlain může nárokovat svůj podíl. Není ale dobré, aby se Hitler dostal do jakéhosi pomyslného stínu tím, že proti němu bude kandidovat jiná osoba. Adolf Hitler je bezpochyby autentickým bojovníkem za mír seslaný Bohem. Miliony lidí od něj očekávají mnoho a považují jej za prince míru na světě."

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler nobelova cena historie II. světová válka

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk

Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy