Obraz naprosté zkázy: Na světě bylo 6 bilionů stromů. Co až nebude žádný?

Ke stromům se často chováme jako k věci na jednorázové použití. Bereme je jako něco, co je třeba těžit pro ekonomický zisk. Podle studie z roku 2015 zveřejněné v časopise Nature jsme začali praktikovat zemědělství asi před 12 000 lety. Od té doby jsme pokáceli polovinu z odhadovaných 5,8 bilionů stromů na světě.

„V posledních letech došlo k velkému odlesňování. Od počátku průmyslové éry se počet stromů snížil o 32%. Každoročně se kácí asi 15 miliard stromů a na mnoha místech se těžba stromů urychluje, uvedla televize BBC.

Isabel Rosa, lektorka environmentalistiky na Bangor University ve Walesu se vyjádřila k tématu: „Dovolte mi začít tím, jak hrozný by byl svět bez stromů, které jsou pro nás nenahraditelné. Pokud se zbavíme všech stromů, budeme žít na planetě, která by nás už ve skutečnosti nemohla udržet." 

Ve filmu Mad Max se hovoří o dystopickém světe, ve kterém všechny stromy na Zemi najednou zemřou. Tyto myšlenky nám mohou pomoci ocenit stromy a zamyslet se, jak ztracení bychom byli bez nich.

Neexistuje žádný scénář, podle kterého bychom přišli o všechny stromy na světe. Jedinou výjimkou je nepředstavitelná katastrofa. V případě, že by stromy náhle zmizely, lesy by byly zničené. To by mělo katastrofický dopad pro rostliny, zvířata, houby a další organizmy.

Klima planety by se drasticky změnilo. V celosvětovém měřítku bojují stromy proti oteplování způsobenému změnou klimatu ukládáním uhlíku a odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry.

Poskytují stín, který udržuje teploty půdy. Spíše teplo absorbují než ho odrážejí. Studie zjistily, že úplné odstranění lesa o rozloze 25 km způsobilo zvýšení místních ročních teplot o nejméně 2 °C v tropických oblastech a 1 °C v mírných oblastech.

Stromy zprostředkovávají vodní cyklus tím, že fungují jako biologická čerpadla a brání také záplavám. Bez stromů by se dříve zalesněné oblasti staly náchylnější k extrémním suchům.

Utrpení lidstva by začalo ještě před katastrofickým globálním oteplováním. Zvýšené teplo, narušení vodního cyklu a ztráta stínu by bylo smrtící kombinací. Chudoba by padla na lidi, kteří v současné době spoléhají na obživu v zemědělství. Vzhledem k nedostatku dříví by stále více lidí nemohlo vařit nebo vytápět své domovy.

Mnoho lidí, kteří pracují jako dřevorubci, pěstitelé nebo výrobci papíru, by bylo bez práce a tím by se zničila globální ekonomika.

Kromě těchto devastujících změn by to mělo dopad i na zdraví. Stromy čistí vzduch absorbováním znečišťujících látek a zachycením částic na jejich listech, větvích a kmenech. Výzkumy také poukazují na skutečnost, že stromy a příroda jsou dobré pro naši duševní pohodu.