Zbiroh: Středověký hrad ve službách armád II. světové války

Středověký kamenný hrad zde vznikl již během první poloviny 13. století. Zbiroh tak patří mezi nejstarší hrady u nás. Během 16. a 17. století se původní gotický hrad proměnil v zámek, ale své gotické jádro, včetně kamenné věže, si uchoval i nadále a ještě v rámci moderní historie si v časech II. světové války zahrál významnou roli.

Málokterý hrad u nás měl to štěstí, že se mezi jeho zdmi prolnula historie dávného středověku i moderní éry. O to vzácnější je příběh hradu Zbiroh, který leží nedaleko Rokycan v Plzeňském kraji. Původně byl vybudován jako gotická pevnost již někdy před rokem 1250, a svou roli vojenského strategického bodu si zahrál i o 700 let později v časech II. světové války.

Původní středověký hrad, byť o jeho založení kolují nejrůznější pověsti, byl založen nejspíše za časů Břetislava ze Zbiroha, který je uváděn v roce 1247. Z původního hradu se dodnes dochovala především kamenná věž, respektive bergfrit, stojící na vrcholu ostrohu z jaspisu. Tato hláska nejspíše čistě obranného a symbolického charakteru patří mezi pomyslná nej, které je možné na hradě Zbiroh najít. Jedná se o nejstarší samostatně stojící hradní věž u nás. Druhým unikátem je pravděpodobně nejhlubší studna v Evropě. Její maximální dosud naměřená hloubka se uvádí kolem 163 metrů. O to zajímavější tato studna je vzhledem k podloží, do jakého byla vyhloubena. Ve vertikálním směru se stáčí do šroubovice, což je způsobeno náročným hloubením do mimořádně tvrdé buližníkové skály.

Po pánech ze Zbiroha byli na delší dobu jeho majiteli Rožmberkové, později Kolowratové, Šternberkové, Lobkowicové a také císař Rudolf II. Na přelomu 16. a 17. století se z původního hradu stala pohodlná zámecká rezidence, která si však uchovala své gotické jádro. Za třicetileté války byl Zbiroh zradou dobyt a vypálen Švédy. Někteří z nich padli a byli pohřbeni pod hradem nebo na místě zvaném „Na ječništi“. Zámek byl následně opraven a stavebně upraven za dalších majitelů. Mezi ty nejvýraznější patří pruský podnikatel, který byl baron Bethel Heinrich Strousberg, který v druhé polovině v 19. století zámek razantně přestavěl v neorenesnačním stylu a zámek tak z větší části dostal dnešní podobu.

Posledními majiteli byl rod Colloredo-Mansfeld, kteří zámek koupili v roce 1879 po Strousbergově bankrotu. V jejich rukou byl Zbiroh až do časů II. světové války.

Po dlouhých staletích, kdy Zbiroh sloužil jako pohodlný zámek, se doba během první poloviny 20. století změnila a původní středověká pevnost měla opět prokázat svou sílu. Nešlo tentokrát o vysoké hradby, ani příkopy, ale strategické umístění v krajině.

V roce 1943 zabrali Zbiroh Němci a v následujících letech až do roku 1945 byl zámek sídlem štábu SS. Zámek, původně hrad, byl totiž vystavěn na vrchu, který je tvořen z velice tvrdého podloží, konkrétně tzv. buližníkové skály. Pro ni je typická černá nebo černošedá barva, často s příměsí grafitu a především vysoká tvrdost. A to bylo přesně to, co Němci potřebovali. Buližník totiž skvěle odráží radiové vlny a zámek tak byl skvělým špionážním útočištěm.

Špionský osud stihl zámek i po konci II. světové války, kdy jej zabrala Československá armáda a ze Zbirohu se stal přísně střežený objekt, odkud sledoval vzdušný prostor supertajný radiolokátor Tamara.

Obě armády se na podobě, respektive stavu zámku, značně podepsaly. Členové armády jej opustili až v 90. letech minulého století. Zámek byl následně vrácen původnímu majiteli, kterým byl Jeroným, sedmý kníže Colloredo-Mansfeld. Ten jej ovšem za symbolickou jednu korunu daroval státu. Zámek pak vlastnilo město Zbiroh, které jej následně prodalo současnému majiteli, který objekt proměnil v zámecký hotelový resort.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky II. světová válka historie Armáda středověk

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy