Zbiroh: Středověký hrad ve službách armád II. světové války

Středověký kamenný hrad zde vznikl již během první poloviny 13. století. Zbiroh tak patří mezi nejstarší hrady u nás. Během 16. a 17. století se původní gotický hrad proměnil v zámek, ale své gotické jádro, včetně kamenné věže, si uchoval i nadále a ještě v rámci moderní historie si v časech II. světové války zahrál významnou roli.

Málokterý hrad u nás měl to štěstí, že se mezi jeho zdmi prolnula historie dávného středověku i moderní éry. O to vzácnější je příběh hradu Zbiroh, který leží nedaleko Rokycan v Plzeňském kraji. Původně byl vybudován jako gotická pevnost již někdy před rokem 1250, a svou roli vojenského strategického bodu si zahrál i o 700 let později v časech II. světové války.

Původní středověký hrad, byť o jeho založení kolují nejrůznější pověsti, byl založen nejspíše za časů Břetislava ze Zbiroha, který je uváděn v roce 1247. Z původního hradu se dodnes dochovala především kamenná věž, respektive bergfrit, stojící na vrcholu ostrohu z jaspisu. Tato hláska nejspíše čistě obranného a symbolického charakteru patří mezi pomyslná nej, které je možné na hradě Zbiroh najít. Jedná se o nejstarší samostatně stojící hradní věž u nás. Druhým unikátem je pravděpodobně nejhlubší studna v Evropě. Její maximální dosud naměřená hloubka se uvádí kolem 163 metrů. O to zajímavější tato studna je vzhledem k podloží, do jakého byla vyhloubena. Ve vertikálním směru se stáčí do šroubovice, což je způsobeno náročným hloubením do mimořádně tvrdé buližníkové skály.

Po pánech ze Zbiroha byli na delší dobu jeho majiteli Rožmberkové, později Kolowratové, Šternberkové, Lobkowicové a také císař Rudolf II. Na přelomu 16. a 17. století se z původního hradu stala pohodlná zámecká rezidence, která si však uchovala své gotické jádro. Za třicetileté války byl Zbiroh zradou dobyt a vypálen Švédy. Někteří z nich padli a byli pohřbeni pod hradem nebo na místě zvaném „Na ječništi“. Zámek byl následně opraven a stavebně upraven za dalších majitelů. Mezi ty nejvýraznější patří pruský podnikatel, který byl baron Bethel Heinrich Strousberg, který v druhé polovině v 19. století zámek razantně přestavěl v neorenesnačním stylu a zámek tak z větší části dostal dnešní podobu.

Posledními majiteli byl rod Colloredo-Mansfeld, kteří zámek koupili v roce 1879 po Strousbergově bankrotu. V jejich rukou byl Zbiroh až do časů II. světové války.

Po dlouhých staletích, kdy Zbiroh sloužil jako pohodlný zámek, se doba během první poloviny 20. století změnila a původní středověká pevnost měla opět prokázat svou sílu. Nešlo tentokrát o vysoké hradby, ani příkopy, ale strategické umístění v krajině.

V roce 1943 zabrali Zbiroh Němci a v následujících letech až do roku 1945 byl zámek sídlem štábu SS. Zámek, původně hrad, byl totiž vystavěn na vrchu, který je tvořen z velice tvrdého podloží, konkrétně tzv. buližníkové skály. Pro ni je typická černá nebo černošedá barva, často s příměsí grafitu a především vysoká tvrdost. A to bylo přesně to, co Němci potřebovali. Buližník totiž skvěle odráží radiové vlny a zámek tak byl skvělým špionážním útočištěm.

Špionský osud stihl zámek i po konci II. světové války, kdy jej zabrala Československá armáda a ze Zbirohu se stal přísně střežený objekt, odkud sledoval vzdušný prostor supertajný radiolokátor Tamara.

Obě armády se na podobě, respektive stavu zámku, značně podepsaly. Členové armády jej opustili až v 90. letech minulého století. Zámek byl následně vrácen původnímu majiteli, kterým byl Jeroným, sedmý kníže Colloredo-Mansfeld. Ten jej ovšem za symbolickou jednu korunu daroval státu. Zámek pak vlastnilo město Zbiroh, které jej následně prodalo současnému majiteli, který objekt proměnil v zámecký hotelový resort.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky II. světová válka historie Armáda středověk

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy