KOMENTÁŘ | Agresor bez špetky soudnosti. Putin dal volný průchod svému pohrdání

Bude, nebo nebude válka? V době, kdy se situace mění z hodiny na hodinu, asi nikdo netuší, co nás čeká za několik dní nebo týdnů. Jisté ale je, že ať už se bude ruská agrese vyvíjet jakkoliv, ruský prezident Vladimir Putin se bude nadále snažit stavět do role spasitele, ačkoliv očividně ztrácí soudnost, zatímco Kreml dokazuje, že na 21. století není připraven.

Vpád ruských vojsk do separatistických republik není překvapivý. Kreml si půdu pro tento krok připravoval dlouhodobě, a ačkoliv se západ zdráhá hovořit o invazi či okupaci, všichni se shodují, že jde minimálně o porušení mezinárodního práva. Vojenské jednotky na území cizího státu bez přímého pozvání zkrátka nemají co pohledávat.

Sám Putin ale situaci dle dosavadních náznaků vnímá jinak. Nejen, že jeho kroky dokazují, že územní celistvost Ukrajiny neuznává, dokonce se přitom nezdráhá ohánět takovými výrazy, jako že Ukrajina vděčí za svou existenci Rusku, nebo že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti. V moderní společnosti přitom ani jedno nemá vliv na to, jestli má Ukrajina nárok na existenci. Nezpochybnitelně má, a jakékoliv myšlenky opačným směrem jsou nehorázné a nepřijatelné.

Korunu celé situaci pak nasadil ministr zahraničí Sergej Lavrov slovy, že Ukrajina nemá právo na suverenitu. Všechna tato šílená prohlášení pak dohromady vyznívají jako tvrzení rodičů, kteří se domnívají, že jejich potomek nemá nárok na samostatnost, protože oni ho zplodili. V dnešní době zkrátka absurdní myšlenka.

Nenechme se ale ošálit. Putinovi se nedá věřit a i to, co na první pohled vypadat jako náhoda či spontánnost, může být jen promyšlené divadlo. Ostatně například dnes sociálními sítěmi kolují videa a parodie na rozmluvu mezi Putinem a šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Ten se na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti separatistických republik dostal pod takový tlak, že ze sebe jen stěží vykoktal návrh na „začlenění Doněcké a Luhanské lidové republiky do Ruské federace“.

Ačkoliv Putin s úsměvem odvětil, že o něčem takovém vůbec není řeč, bezpochyby je to přesně to, o čem Putin chce, aby dříve či později řeč byla. Bez ohledu na to příčetný a duševně zdravý člověk nemůže hovořit o rozkladu cizího státu s úsměvem na rtech, a Naryškinovo prohlášení možná jen předběhlo dobu, zcela jistě ale z části vyjadřuje Putinovy myšlenky. Ostatně když o pár hodin později vystoupil se svým projevem, který si nezadá s některými vystoupeními Adolfa Hitlera, jasně dokázal, že buď trpí blíže neurčenou psychickou poruchou, nebo se neštítí prakticky ničeho a nemá zábrany.

I přesto si je ale Putin moc dobře vědom, že navzdory jeho pohrdání mezinárodním právem jsou dohody, či i jen obyčejné morální smýšlení, pro Západ svaté. A ačkoliv sám vidí Ukrajinu zřejmě jen jako území vhodné k zabrání, vyspělý svět ji vnímá jako rovnocenného partnera. Nelze tedy předpokládat, že to bude právě Rusko, které zmáčkne více či méně pomyslnou spoušť na zbrani, ačkoliv se paradoxně dlouhodobě hovoří o tom, že samo Rusko zbraně separatistům dodává.

Rozpoutáním otevřené války by se Putin definitivně postavil do role agresora, v níž se sice v očích světa už nějakou dobu nachází, před svými lidmi se ale pokouší vystupovat jako spasitel svého národa bez ohledu na hranice. Přímým útokem by se mu pohádka o nepřátelském Západu sesypala jako domeček z karet.

Ruský prezident se proto zatím držel v mantinelech jakési zvrácené logiky, kdy stojí proti všem základním předpokladům mírového a diplomatického jednání, své postupy si ale obhajuje vyššími cíli. Ostatně s podobným přístupem už má východní a střední Evropa z minulosti bohaté zkušenosti a zdá se, že Rusům bude jednoduše vlastní.

Putin si zkrátka dokáže připravit půdu pro vstup vlastních vojsk tak, aby je obyvatelé přijali, nedej bože dokonce vítali, a na svrchované území cizího státu tak pronikne prakticky bez jediného výstřelu (rozuměj: kdo vystřelil, byl zrovna na dovolené). S touto taktikou uspěl nejen na Krymu, ale nyní se o podobný krok pokouší na Donbasu.

Pochopitelně si při tom uvědomuje, že každá akce vyvolává reakci. A právě proto se snaží budovat půdu pod nohama tak, aby dosáhl tzv. win-win situace. Kdyby přišla reakce vojenská, Putin by si mnul ruce, neboť Západ by byl ten, kdo prolije první krev. Odpověď cestou sankcí je pak velkou neznámou zejména pro Západ, neboť je proti Rusku drží v nějaké formě už osmým rokem, a ačkoliv mají citelné dopady, Rusko mělo dost času naučit se s nimi žít. Nakolik bude jejich zpřísnění bolestivé se nyní ukáže a na to Putin zřejmě čeká.

Pokud unijní státy zavedou sankce skutečně majestátní, doufejme, že mohou Putina zastavit. Pokud ne…už nyní se otevřené hovoří o možné ruské invazi napříč celou Ukrajinou. Jak ale Západ zareaguje pak?

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 
Sýrie, ilustrační foto Komentář

Díváme se na smrt Sýrie? Málokdo má zájem na míru, po moci baží příliš aktérů

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada přinesl nejen do Sýrie, ale i do celého světa vlnu naděje a radosti. Ve městech po celém světě, včetně Prahy, se Syřané radují a slaví konec éry, kdy byli nuceni žít ve stínu strachu a útlaku autokratického režimu. Věří, že tato historická změna znamená počátek nové kapitoly svobody a důstojnosti.

Více souvisejících

komentář Rusko Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

20. prosince 2024 20:03

20. prosince 2024 18:39

Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru

Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy