KOMENTÁŘ | Agresor bez špetky soudnosti. Putin dal volný průchod svému pohrdání

Bude, nebo nebude válka? V době, kdy se situace mění z hodiny na hodinu, asi nikdo netuší, co nás čeká za několik dní nebo týdnů. Jisté ale je, že ať už se bude ruská agrese vyvíjet jakkoliv, ruský prezident Vladimir Putin se bude nadále snažit stavět do role spasitele, ačkoliv očividně ztrácí soudnost, zatímco Kreml dokazuje, že na 21. století není připraven.

Vpád ruských vojsk do separatistických republik není překvapivý. Kreml si půdu pro tento krok připravoval dlouhodobě, a ačkoliv se západ zdráhá hovořit o invazi či okupaci, všichni se shodují, že jde minimálně o porušení mezinárodního práva. Vojenské jednotky na území cizího státu bez přímého pozvání zkrátka nemají co pohledávat.

Sám Putin ale situaci dle dosavadních náznaků vnímá jinak. Nejen, že jeho kroky dokazují, že územní celistvost Ukrajiny neuznává, dokonce se přitom nezdráhá ohánět takovými výrazy, jako že Ukrajina vděčí za svou existenci Rusku, nebo že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti. V moderní společnosti přitom ani jedno nemá vliv na to, jestli má Ukrajina nárok na existenci. Nezpochybnitelně má, a jakékoliv myšlenky opačným směrem jsou nehorázné a nepřijatelné.

Korunu celé situaci pak nasadil ministr zahraničí Sergej Lavrov slovy, že Ukrajina nemá právo na suverenitu. Všechna tato šílená prohlášení pak dohromady vyznívají jako tvrzení rodičů, kteří se domnívají, že jejich potomek nemá nárok na samostatnost, protože oni ho zplodili. V dnešní době zkrátka absurdní myšlenka.

Nenechme se ale ošálit. Putinovi se nedá věřit a i to, co na první pohled vypadat jako náhoda či spontánnost, může být jen promyšlené divadlo. Ostatně například dnes sociálními sítěmi kolují videa a parodie na rozmluvu mezi Putinem a šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Ten se na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti separatistických republik dostal pod takový tlak, že ze sebe jen stěží vykoktal návrh na „začlenění Doněcké a Luhanské lidové republiky do Ruské federace“.

Ačkoliv Putin s úsměvem odvětil, že o něčem takovém vůbec není řeč, bezpochyby je to přesně to, o čem Putin chce, aby dříve či později řeč byla. Bez ohledu na to příčetný a duševně zdravý člověk nemůže hovořit o rozkladu cizího státu s úsměvem na rtech, a Naryškinovo prohlášení možná jen předběhlo dobu, zcela jistě ale z části vyjadřuje Putinovy myšlenky. Ostatně když o pár hodin později vystoupil se svým projevem, který si nezadá s některými vystoupeními Adolfa Hitlera, jasně dokázal, že buď trpí blíže neurčenou psychickou poruchou, nebo se neštítí prakticky ničeho a nemá zábrany.

I přesto si je ale Putin moc dobře vědom, že navzdory jeho pohrdání mezinárodním právem jsou dohody, či i jen obyčejné morální smýšlení, pro Západ svaté. A ačkoliv sám vidí Ukrajinu zřejmě jen jako území vhodné k zabrání, vyspělý svět ji vnímá jako rovnocenného partnera. Nelze tedy předpokládat, že to bude právě Rusko, které zmáčkne více či méně pomyslnou spoušť na zbrani, ačkoliv se paradoxně dlouhodobě hovoří o tom, že samo Rusko zbraně separatistům dodává.

Rozpoutáním otevřené války by se Putin definitivně postavil do role agresora, v níž se sice v očích světa už nějakou dobu nachází, před svými lidmi se ale pokouší vystupovat jako spasitel svého národa bez ohledu na hranice. Přímým útokem by se mu pohádka o nepřátelském Západu sesypala jako domeček z karet.

Ruský prezident se proto zatím držel v mantinelech jakési zvrácené logiky, kdy stojí proti všem základním předpokladům mírového a diplomatického jednání, své postupy si ale obhajuje vyššími cíli. Ostatně s podobným přístupem už má východní a střední Evropa z minulosti bohaté zkušenosti a zdá se, že Rusům bude jednoduše vlastní.

Putin si zkrátka dokáže připravit půdu pro vstup vlastních vojsk tak, aby je obyvatelé přijali, nedej bože dokonce vítali, a na svrchované území cizího státu tak pronikne prakticky bez jediného výstřelu (rozuměj: kdo vystřelil, byl zrovna na dovolené). S touto taktikou uspěl nejen na Krymu, ale nyní se o podobný krok pokouší na Donbasu.

Pochopitelně si při tom uvědomuje, že každá akce vyvolává reakci. A právě proto se snaží budovat půdu pod nohama tak, aby dosáhl tzv. win-win situace. Kdyby přišla reakce vojenská, Putin by si mnul ruce, neboť Západ by byl ten, kdo prolije první krev. Odpověď cestou sankcí je pak velkou neznámou zejména pro Západ, neboť je proti Rusku drží v nějaké formě už osmým rokem, a ačkoliv mají citelné dopady, Rusko mělo dost času naučit se s nimi žít. Nakolik bude jejich zpřísnění bolestivé se nyní ukáže a na to Putin zřejmě čeká.

Pokud unijní státy zavedou sankce skutečně majestátní, doufejme, že mohou Putina zastavit. Pokud ne…už nyní se otevřené hovoří o možné ruské invazi napříč celou Ukrajinou. Jak ale Západ zareaguje pak?

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Rusko Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

před 3 hodinami

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

před 4 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

před 5 hodinami

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

před 7 hodinami

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

před 7 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 8 hodinami

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 11 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 11 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 14 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 15 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy