Bude, nebo nebude válka? V době, kdy se situace mění z hodiny na hodinu, asi nikdo netuší, co nás čeká za několik dní nebo týdnů. Jisté ale je, že ať už se bude ruská agrese vyvíjet jakkoliv, ruský prezident Vladimir Putin se bude nadále snažit stavět do role spasitele, ačkoliv očividně ztrácí soudnost, zatímco Kreml dokazuje, že na 21. století není připraven.
Vpád ruských vojsk do separatistických republik není překvapivý. Kreml si půdu pro tento krok připravoval dlouhodobě, a ačkoliv se západ zdráhá hovořit o invazi či okupaci, všichni se shodují, že jde minimálně o porušení mezinárodního práva. Vojenské jednotky na území cizího státu bez přímého pozvání zkrátka nemají co pohledávat.
Sám Putin ale situaci dle dosavadních náznaků vnímá jinak. Nejen, že jeho kroky dokazují, že územní celistvost Ukrajiny neuznává, dokonce se přitom nezdráhá ohánět takovými výrazy, jako že Ukrajina vděčí za svou existenci Rusku, nebo že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti. V moderní společnosti přitom ani jedno nemá vliv na to, jestli má Ukrajina nárok na existenci. Nezpochybnitelně má, a jakékoliv myšlenky opačným směrem jsou nehorázné a nepřijatelné.
Korunu celé situaci pak nasadil ministr zahraničí Sergej Lavrov slovy, že Ukrajina nemá právo na suverenitu. Všechna tato šílená prohlášení pak dohromady vyznívají jako tvrzení rodičů, kteří se domnívají, že jejich potomek nemá nárok na samostatnost, protože oni ho zplodili. V dnešní době zkrátka absurdní myšlenka.
Nenechme se ale ošálit. Putinovi se nedá věřit a i to, co na první pohled vypadat jako náhoda či spontánnost, může být jen promyšlené divadlo. Ostatně například dnes sociálními sítěmi kolují videa a parodie na rozmluvu mezi Putinem a šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Ten se na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti separatistických republik dostal pod takový tlak, že ze sebe jen stěží vykoktal návrh na „začlenění Doněcké a Luhanské lidové republiky do Ruské federace“.
Ačkoliv Putin s úsměvem odvětil, že o něčem takovém vůbec není řeč, bezpochyby je to přesně to, o čem Putin chce, aby dříve či později řeč byla. Bez ohledu na to příčetný a duševně zdravý člověk nemůže hovořit o rozkladu cizího státu s úsměvem na rtech, a Naryškinovo prohlášení možná jen předběhlo dobu, zcela jistě ale z části vyjadřuje Putinovy myšlenky. Ostatně když o pár hodin později vystoupil se svým projevem, který si nezadá s některými vystoupeními Adolfa Hitlera, jasně dokázal, že buď trpí blíže neurčenou psychickou poruchou, nebo se neštítí prakticky ničeho a nemá zábrany.
I přesto si je ale Putin moc dobře vědom, že navzdory jeho pohrdání mezinárodním právem jsou dohody, či i jen obyčejné morální smýšlení, pro Západ svaté. A ačkoliv sám vidí Ukrajinu zřejmě jen jako území vhodné k zabrání, vyspělý svět ji vnímá jako rovnocenného partnera. Nelze tedy předpokládat, že to bude právě Rusko, které zmáčkne více či méně pomyslnou spoušť na zbrani, ačkoliv se paradoxně dlouhodobě hovoří o tom, že samo Rusko zbraně separatistům dodává.
Rozpoutáním otevřené války by se Putin definitivně postavil do role agresora, v níž se sice v očích světa už nějakou dobu nachází, před svými lidmi se ale pokouší vystupovat jako spasitel svého národa bez ohledu na hranice. Přímým útokem by se mu pohádka o nepřátelském Západu sesypala jako domeček z karet.
Ruský prezident se proto zatím držel v mantinelech jakési zvrácené logiky, kdy stojí proti všem základním předpokladům mírového a diplomatického jednání, své postupy si ale obhajuje vyššími cíli. Ostatně s podobným přístupem už má východní a střední Evropa z minulosti bohaté zkušenosti a zdá se, že Rusům bude jednoduše vlastní.
Putin si zkrátka dokáže připravit půdu pro vstup vlastních vojsk tak, aby je obyvatelé přijali, nedej bože dokonce vítali, a na svrchované území cizího státu tak pronikne prakticky bez jediného výstřelu (rozuměj: kdo vystřelil, byl zrovna na dovolené). S touto taktikou uspěl nejen na Krymu, ale nyní se o podobný krok pokouší na Donbasu.
Pochopitelně si při tom uvědomuje, že každá akce vyvolává reakci. A právě proto se snaží budovat půdu pod nohama tak, aby dosáhl tzv. win-win situace. Kdyby přišla reakce vojenská, Putin by si mnul ruce, neboť Západ by byl ten, kdo prolije první krev. Odpověď cestou sankcí je pak velkou neznámou zejména pro Západ, neboť je proti Rusku drží v nějaké formě už osmým rokem, a ačkoliv mají citelné dopady, Rusko mělo dost času naučit se s nimi žít. Nakolik bude jejich zpřísnění bolestivé se nyní ukáže a na to Putin zřejmě čeká.
Pokud unijní státy zavedou sankce skutečně majestátní, doufejme, že mohou Putina zastavit. Pokud ne…už nyní se otevřené hovoří o možné ruské invazi napříč celou Ukrajinou. Jak ale Západ zareaguje pak?
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
komentář , Rusko , Ukrajina , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 2 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 3 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 4 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 5 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 7 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 7 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 8 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 9 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 10 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 11 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 13 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 14 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Zdroj: Libor Novák