KOMENTÁŘ | Agresor bez špetky soudnosti. Putin dal volný průchod svému pohrdání

Bude, nebo nebude válka? V době, kdy se situace mění z hodiny na hodinu, asi nikdo netuší, co nás čeká za několik dní nebo týdnů. Jisté ale je, že ať už se bude ruská agrese vyvíjet jakkoliv, ruský prezident Vladimir Putin se bude nadále snažit stavět do role spasitele, ačkoliv očividně ztrácí soudnost, zatímco Kreml dokazuje, že na 21. století není připraven.

Vpád ruských vojsk do separatistických republik není překvapivý. Kreml si půdu pro tento krok připravoval dlouhodobě, a ačkoliv se západ zdráhá hovořit o invazi či okupaci, všichni se shodují, že jde minimálně o porušení mezinárodního práva. Vojenské jednotky na území cizího státu bez přímého pozvání zkrátka nemají co pohledávat.

Sám Putin ale situaci dle dosavadních náznaků vnímá jinak. Nejen, že jeho kroky dokazují, že územní celistvost Ukrajiny neuznává, dokonce se přitom nezdráhá ohánět takovými výrazy, jako že Ukrajina vděčí za svou existenci Rusku, nebo že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti. V moderní společnosti přitom ani jedno nemá vliv na to, jestli má Ukrajina nárok na existenci. Nezpochybnitelně má, a jakékoliv myšlenky opačným směrem jsou nehorázné a nepřijatelné.

Korunu celé situaci pak nasadil ministr zahraničí Sergej Lavrov slovy, že Ukrajina nemá právo na suverenitu. Všechna tato šílená prohlášení pak dohromady vyznívají jako tvrzení rodičů, kteří se domnívají, že jejich potomek nemá nárok na samostatnost, protože oni ho zplodili. V dnešní době zkrátka absurdní myšlenka.

Nenechme se ale ošálit. Putinovi se nedá věřit a i to, co na první pohled vypadat jako náhoda či spontánnost, může být jen promyšlené divadlo. Ostatně například dnes sociálními sítěmi kolují videa a parodie na rozmluvu mezi Putinem a šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Ten se na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti separatistických republik dostal pod takový tlak, že ze sebe jen stěží vykoktal návrh na „začlenění Doněcké a Luhanské lidové republiky do Ruské federace“.

Ačkoliv Putin s úsměvem odvětil, že o něčem takovém vůbec není řeč, bezpochyby je to přesně to, o čem Putin chce, aby dříve či později řeč byla. Bez ohledu na to příčetný a duševně zdravý člověk nemůže hovořit o rozkladu cizího státu s úsměvem na rtech, a Naryškinovo prohlášení možná jen předběhlo dobu, zcela jistě ale z části vyjadřuje Putinovy myšlenky. Ostatně když o pár hodin později vystoupil se svým projevem, který si nezadá s některými vystoupeními Adolfa Hitlera, jasně dokázal, že buď trpí blíže neurčenou psychickou poruchou, nebo se neštítí prakticky ničeho a nemá zábrany.

I přesto si je ale Putin moc dobře vědom, že navzdory jeho pohrdání mezinárodním právem jsou dohody, či i jen obyčejné morální smýšlení, pro Západ svaté. A ačkoliv sám vidí Ukrajinu zřejmě jen jako území vhodné k zabrání, vyspělý svět ji vnímá jako rovnocenného partnera. Nelze tedy předpokládat, že to bude právě Rusko, které zmáčkne více či méně pomyslnou spoušť na zbrani, ačkoliv se paradoxně dlouhodobě hovoří o tom, že samo Rusko zbraně separatistům dodává.

Rozpoutáním otevřené války by se Putin definitivně postavil do role agresora, v níž se sice v očích světa už nějakou dobu nachází, před svými lidmi se ale pokouší vystupovat jako spasitel svého národa bez ohledu na hranice. Přímým útokem by se mu pohádka o nepřátelském Západu sesypala jako domeček z karet.

Ruský prezident se proto zatím držel v mantinelech jakési zvrácené logiky, kdy stojí proti všem základním předpokladům mírového a diplomatického jednání, své postupy si ale obhajuje vyššími cíli. Ostatně s podobným přístupem už má východní a střední Evropa z minulosti bohaté zkušenosti a zdá se, že Rusům bude jednoduše vlastní.

Putin si zkrátka dokáže připravit půdu pro vstup vlastních vojsk tak, aby je obyvatelé přijali, nedej bože dokonce vítali, a na svrchované území cizího státu tak pronikne prakticky bez jediného výstřelu (rozuměj: kdo vystřelil, byl zrovna na dovolené). S touto taktikou uspěl nejen na Krymu, ale nyní se o podobný krok pokouší na Donbasu.

Pochopitelně si při tom uvědomuje, že každá akce vyvolává reakci. A právě proto se snaží budovat půdu pod nohama tak, aby dosáhl tzv. win-win situace. Kdyby přišla reakce vojenská, Putin by si mnul ruce, neboť Západ by byl ten, kdo prolije první krev. Odpověď cestou sankcí je pak velkou neznámou zejména pro Západ, neboť je proti Rusku drží v nějaké formě už osmým rokem, a ačkoliv mají citelné dopady, Rusko mělo dost času naučit se s nimi žít. Nakolik bude jejich zpřísnění bolestivé se nyní ukáže a na to Putin zřejmě čeká.

Pokud unijní státy zavedou sankce skutečně majestátní, doufejme, že mohou Putina zastavit. Pokud ne…už nyní se otevřené hovoří o možné ruské invazi napříč celou Ukrajinou. Jak ale Západ zareaguje pak?

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Rusko ,  Ukrajina ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

včera

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube

Belgický fyzik Francis Halzen získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku za svůj rozhodující přínos k vývoji Neutrinové observatoře IceCube na Jižním pólu a za objevy v oblasti vysoce energetických neutrin astrofyzikálního původu. 

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

včera

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

včera

Donald Trump

Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval

Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění na historické minimum. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že práci šéfa Bílého domu v současnosti schvaluje pouhých 32 procent Američanů. Tento výrazný propad přichází v kritické době, pouhý měsíc před nadcházejícími průběžnými volbami, které rozhodnou o budoucí kontrole nad americkým Kongresem.

včera

Vědci, ilustrační foto

Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci

Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?

Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.

včera

Prezident Trump

Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou

Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.

včera

Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro nadcházející čtyři týdny. Meteorologové v něm očekávají postupný pokles denních i nočních teplot a srážkově chudší období. Nadcházející dny přinesou pozvolný přechod k typickému podzimnímu charakteru počasí bez výraznějších výkyvů. Ve srovnání s minulým obdobím se očekává stabilnější vývoj meteorologické situace na celém území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy