Bude, nebo nebude válka? V době, kdy se situace mění z hodiny na hodinu, asi nikdo netuší, co nás čeká za několik dní nebo týdnů. Jisté ale je, že ať už se bude ruská agrese vyvíjet jakkoliv, ruský prezident Vladimir Putin se bude nadále snažit stavět do role spasitele, ačkoliv očividně ztrácí soudnost, zatímco Kreml dokazuje, že na 21. století není připraven.
Vpád ruských vojsk do separatistických republik není překvapivý. Kreml si půdu pro tento krok připravoval dlouhodobě, a ačkoliv se západ zdráhá hovořit o invazi či okupaci, všichni se shodují, že jde minimálně o porušení mezinárodního práva. Vojenské jednotky na území cizího státu bez přímého pozvání zkrátka nemají co pohledávat.
Sám Putin ale situaci dle dosavadních náznaků vnímá jinak. Nejen, že jeho kroky dokazují, že územní celistvost Ukrajiny neuznává, dokonce se přitom nezdráhá ohánět takovými výrazy, jako že Ukrajina vděčí za svou existenci Rusku, nebo že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti. V moderní společnosti přitom ani jedno nemá vliv na to, jestli má Ukrajina nárok na existenci. Nezpochybnitelně má, a jakékoliv myšlenky opačným směrem jsou nehorázné a nepřijatelné.
Korunu celé situaci pak nasadil ministr zahraničí Sergej Lavrov slovy, že Ukrajina nemá právo na suverenitu. Všechna tato šílená prohlášení pak dohromady vyznívají jako tvrzení rodičů, kteří se domnívají, že jejich potomek nemá nárok na samostatnost, protože oni ho zplodili. V dnešní době zkrátka absurdní myšlenka.
Nenechme se ale ošálit. Putinovi se nedá věřit a i to, co na první pohled vypadat jako náhoda či spontánnost, může být jen promyšlené divadlo. Ostatně například dnes sociálními sítěmi kolují videa a parodie na rozmluvu mezi Putinem a šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Ten se na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti separatistických republik dostal pod takový tlak, že ze sebe jen stěží vykoktal návrh na „začlenění Doněcké a Luhanské lidové republiky do Ruské federace“.
Ačkoliv Putin s úsměvem odvětil, že o něčem takovém vůbec není řeč, bezpochyby je to přesně to, o čem Putin chce, aby dříve či později řeč byla. Bez ohledu na to příčetný a duševně zdravý člověk nemůže hovořit o rozkladu cizího státu s úsměvem na rtech, a Naryškinovo prohlášení možná jen předběhlo dobu, zcela jistě ale z části vyjadřuje Putinovy myšlenky. Ostatně když o pár hodin později vystoupil se svým projevem, který si nezadá s některými vystoupeními Adolfa Hitlera, jasně dokázal, že buď trpí blíže neurčenou psychickou poruchou, nebo se neštítí prakticky ničeho a nemá zábrany.
I přesto si je ale Putin moc dobře vědom, že navzdory jeho pohrdání mezinárodním právem jsou dohody, či i jen obyčejné morální smýšlení, pro Západ svaté. A ačkoliv sám vidí Ukrajinu zřejmě jen jako území vhodné k zabrání, vyspělý svět ji vnímá jako rovnocenného partnera. Nelze tedy předpokládat, že to bude právě Rusko, které zmáčkne více či méně pomyslnou spoušť na zbrani, ačkoliv se paradoxně dlouhodobě hovoří o tom, že samo Rusko zbraně separatistům dodává.
Rozpoutáním otevřené války by se Putin definitivně postavil do role agresora, v níž se sice v očích světa už nějakou dobu nachází, před svými lidmi se ale pokouší vystupovat jako spasitel svého národa bez ohledu na hranice. Přímým útokem by se mu pohádka o nepřátelském Západu sesypala jako domeček z karet.
Ruský prezident se proto zatím držel v mantinelech jakési zvrácené logiky, kdy stojí proti všem základním předpokladům mírového a diplomatického jednání, své postupy si ale obhajuje vyššími cíli. Ostatně s podobným přístupem už má východní a střední Evropa z minulosti bohaté zkušenosti a zdá se, že Rusům bude jednoduše vlastní.
Putin si zkrátka dokáže připravit půdu pro vstup vlastních vojsk tak, aby je obyvatelé přijali, nedej bože dokonce vítali, a na svrchované území cizího státu tak pronikne prakticky bez jediného výstřelu (rozuměj: kdo vystřelil, byl zrovna na dovolené). S touto taktikou uspěl nejen na Krymu, ale nyní se o podobný krok pokouší na Donbasu.
Pochopitelně si při tom uvědomuje, že každá akce vyvolává reakci. A právě proto se snaží budovat půdu pod nohama tak, aby dosáhl tzv. win-win situace. Kdyby přišla reakce vojenská, Putin by si mnul ruce, neboť Západ by byl ten, kdo prolije první krev. Odpověď cestou sankcí je pak velkou neznámou zejména pro Západ, neboť je proti Rusku drží v nějaké formě už osmým rokem, a ačkoliv mají citelné dopady, Rusko mělo dost času naučit se s nimi žít. Nakolik bude jejich zpřísnění bolestivé se nyní ukáže a na to Putin zřejmě čeká.
Pokud unijní státy zavedou sankce skutečně majestátní, doufejme, že mohou Putina zastavit. Pokud ne…už nyní se otevřené hovoří o možné ruské invazi napříč celou Ukrajinou. Jak ale Západ zareaguje pak?
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
komentář , Rusko , Ukrajina , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 39 minutami
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
před 1 hodinou
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
před 2 hodinami
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
před 3 hodinami
Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám
před 3 hodinami
Policie zasahovala u potyčky v ulicích Prahy. V poutech skončilo několik lidí
před 4 hodinami
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
před 5 hodinami
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
před 6 hodinami
Na Muzeu se bude z metra vystupovat jinde. Otevřel se nový výstup
před 7 hodinami
Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety
před 7 hodinami
V Irsku vyšetřují vraždu Česky. Policie mluví o brutálním útoku
před 8 hodinami
Pardubice se po čtrnácti letech konečně dočkaly. Titul jim vystřelil Červenka
před 8 hodinami
Macinkovy esemesky na Hrad u policie prošly. Případ se odkládá
před 9 hodinami
Barma změnila trest pro Su Ťij. Politička opustila vězení
před 10 hodinami
Podezřelí z útoku v Pardubicích si stěžovali na vazbu. Soud jasně rozhodl
před 11 hodinami
Počasí o prodlouženém víkendu: Do Česka poprvé dorazí léto
včera
Odradil ji Trumpův přístup? Kanada zavádí zásadní změnu, vytváří mocnou agenturu
včera
Natankujte ještě dnes. Od zítřka ceny pohonných hmot prudce vzrostou
včera
OBRAZEM: Pardubice po 14 letech slaví hokejový titul. Trefil ho Červenka
včera
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
včera
Německo drží nelichotivý trend. Výrazně se zhoršila i Británie
Německo se v roce 2025 stalo největším světovým exportérem plastového odpadu. Podle analýzy obchodních dat, kterou pro deník Guardian vypracovaly organizace Watershed Investigations a Basel Action Network, vyvezlo Německo do zahraničí přes 810 000 tun plastů. V těsném závěsu skončila Velká Británie se 675 000 tunami, což je pro ostrovní stát nejvyšší úroveň za posledních osm let.
Zdroj: Libor Novák