KOMENTÁŘ | Babiš kvůli volbám obětuje životy Čechů. Už podruhé

Situace se opakuje. Je září, počet nakažených stoupá, a po opatřeních není ani vidu, ani slechu. Stejnou situaci jsme zažili téměř přesně před rokem, kdy premiér Andrej Babiš kritizoval WHO, prohlašoval, že trasování se zvládá, a tvrdil, že omezení nebudou. Výsledek jeho předvolební agitace? Povolební lockdown a tisíce mrtvých během nejhorší vlny, jakou Česko od začátku pandemie zažilo. Zatím se zdá, že úspěšně směřujeme k tomu samému.

Opatření se politikům nehodí. Nejde o nejsilnější předvolební téma a navzdory tomu, že počty nakažených rostou, vláda naopak rozvolňuje. Jistě, můžeme tvrdit, že situace letos díky očkovaným nebude tak hrozná, jako loni, je ale třeba si uvědomit, že část české populace stále očkována nebyla, a díky mizerné komunikaci vlády zřejmě ani nebude. A také fakt, že očkování je funkční jen do určitých mezí.

Ačkoliv je primárním úkolem vakcíny zabránit nejtěžší formě covidu, ani očkovaní lidé nemají jistotu, že se nenakazí a neskončí na několik týdnů v karanténě či na nemocenské. To ekonomice rozhodně neprospěje. Co pak neprospěje nikomu jsou lidé hospitalizovaní a mrtví. A těch jsme loni měli enormní množství. Vláda loňský podzim podcenila, výsledkem čehož byl exponenciální nárůst nakažených, který vyvrcholil rekordním denním počtem 17 775 na přelomu roku. 

Navzdory povolebním snahám vlády šíření nemoci zastavit Česko od 20. září až do 11. dubna nezažilo jediný den, kdy by přibylo méně než tisíc nakažených. Částečné utlumení v průběhu podzimu situaci nijak dlouhodobě nevyřešilo a nakonec musela vstoupit v platnost tvrdá opatření, včetně omezení pohybu mezi okresy, nočního zákazu vycházení, či opakovaného uzavírání restaurací.

V této souvislosti stojí za to se podívat, jak předseda vlády Andrej Babiš komunikoval covid před touto drtivou pandemickou vlnou. Například 9. září loňského roku v předtočeném videozáznamu na Národním průmyslovém summitu v Praze řekl, že vláda už nebude zavádět omezení ekonomického charakteru.

O den později tvrdil, že chytrá karanténa funguje a vše je pod kontrolou, ačkoliv už tehdy bylo jasné, že není. A o pár dní dříve dokonce vyzval českou pobočku Světové zdravotnické organizace (WHO), která varovala před záměrem odklonit se od trasování kontaktů nakažených, aby mlčela.

Babiš se před krajskými volbami snažil utlumit jakékoliv pochybnosti o tom, že by jeho vláda nezvládala pandemii. A do jisté míry se mu to i povedlo, získal pětinu hlasů a utekl o zhruba 10 a více procent ostatním stranám. Za jakou cenu si jistě z novinových titulků následujících měsíců pamatuje každý.

Počty nakažených ale stoupají i letos, a zatím se zdá, že zanedlouho začneme opět atakovat tisícovku pozitivních denně. Nemocnice se zatím podle statistik neplní tak, jako loni, daleko od toho ale nejsou. A i když je nadpoloviční většina Čechů očkována, je třeba brát v potaz, že účinnost vakcín podle dostupných informací postupně vyprchává, ale i fakt, že stále zbývají miliony lidí, které dávku nemohou mít, nedostaly nebo odmítají. 

Důvody, kvůli kterým se lidé nechtějí očkovat, jdou také na vrub neschopnosti Babišovy vlády a jemu podřízených ministrů, jde však o segment, který je třeba považovat za potenciální osoby s vyšším rizikem hospitalizace a úmrtí, než u očkovaných. A není jich málo. Velmi rychle se tak při nepříznivé epidemiologické situaci může loňská situace opakovat, i když věřme, že ne v tak rozsáhlém měřítku.

To ale vládní představitele zatím moc nezajímá. Školy sice objednávají testy a hovoří se o případných lokálních opatřeních, je ale otázkou, kdy se začne něco dít. Jisté je, že před 9. říjnem to nebude. 

Do té doby nezbývá než se smířit s tím, že Babiš zkrátka nevnímá realitu a opakuje své chyby. Jinak by po roce nemohl opět přijít s výrokem "best in covid", který je výsměchem všem mrtvým během pandemie. Jak jinak si vyložit, že jej na twitteru zopakuje znovu, a dokonce s dovětkem "po roce to zase platí."

Česko spolu s Maďarskem (vezmeme-li v potaz členy V4, na které Babiš výrok směřoval) jsou mezi pěti státy s největším počtem mrtvých v přepočtu na populaci. Zjednodušeně řečeno jsme jedni z nejhorších na světě a vláda situaci absolutně nezvládla. Pokud je toto podle Babiše "best in covid", děsme se toho, co je "worst in covid".

Pokud ale budeme pandemii nadále ignorovat a pouze sbírat hlasy voličů, dost možná to brzy poznáme. Větší službu národu by přitom udělala konečně pořádná kampaň pro podporu očkování proti covidu nebo chřipce, která bude brzy také velkým tématem, než obrážení volebních mítinků. 

Správný politik obětuje sám sebe pro dobro národa, Babiš obětuje národ pro své vlastní dobro.

Související

Volby v Německu, ilustrační foto Komentář

Německo se hlásí o pozornost. Proč sledovat parlamentní volby u sousedů?

Německo je zemí s nesmírně bohatou historií, která sahá daleko za hranice 20. století. Ať už jako součást Svaté říše římské, klíčový aktér Severoněmeckého spolku či mocné Německé císařství, vždy hrálo zásadní roli v evropské politice a bezpečnosti. Navzdory historickým zvratům a ponížení si svůj vliv uchovalo i dnes, kdy zůstává jedním z určujících činitelů nejen v Evropě, ale i na celosvětové scéně.
Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Více souvisejících

komentář Andrej Babiš Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

včera

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

včera

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

včera

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

včera

včera

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno včera

včera

včera

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

včera

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

včera

včera

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

včera

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy