KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Cyrila Svobody: Ambici obnovit Sovětský svaz není radno podcenit, ještě je možné prezidenta Putina překvapit

Zpravodajské služby měly informace o připravované invazi proti Ukrajině. Informovaly politickou reprezentaci jednotlivých států v předstihu o chystaném útoku proti Ukrajině. Vlády se měly tedy připravovat na zvládnutí připravovaného krizového stavu, jednotlivě a společně. Měly vypracovat varianty reakce na napadení Ukrajiny. Jako se Rusko dlouhodobě na útok připravovalo, včetně na dopady agrese na mezinárodní úrovni, měly i členské státy NATO a EU připravovat stejně důsledně. Je cítit z textů mezi řádky, že ambici obnovit Sovětský svaz není radno podcenit. Jestli je válka na Ukrajině, může být i jinde. Ještě je možné prezidenta Vladimira Putina překvapit. Má přijít neočekávána reakce.

Každý manuál krizového řízení předpokládá vypracovaní různých variant řešení, aby  se v případě vzniku krizového stavu mohla politická reprezentace jen rozhodnout kterou variantu zvolit, aby nemusela v krizovém stavu postup formulovat. Odborníci na krizové řízení předkládají návrhy, politici rozhodují. Projevem politické neodpovědnosti je vymýšlet scénáře řešení až po vypuknutí krize.

Kdo jsou Vladimír Putin, Sergej Lavrov a další představitelé státní moci v Rusku je všeobecně známo. Není nám utajena ambice Ruska stát se supervelmocí, víme o Putinově nostalgii po bývalém Sovětským svazem. Členské státy NATO a EU mají dlouhodobou zkušenost s mírou efektivity sankcí uvalených proti Rusku po anexi Krymu v roce 2014. Především je všeobecně známo, že tyto sankce kurz Ruska nezměnily. Dokonce nezabránily Rusku připravit útok na Ukrajinu.

Naopak Rusko se poučilo ze zkušenosti života z trvání sankcí a odhadovalo pravděpodobné chování západních států po napadení Ukrajiny.

Je naivní si myslet, že se prezident Putin nebo Rusko demokratizovali. Naopak vývoj potvrzuje, že se prezident Putin poučil. Jako zkušený důstojník zpravodajské služby vypracoval strategii proti Ukrajině právě s ohledem na zkušenost se Západem a jeho protiruskými sankcemi. Vsadil na to, že se  západní státy nezměnily. Odhadl chování Západu. Připravil Rusko na jeho reakci.

Západ si vzal slabé poučení ze sankcí po Krymu

Po napadení Ukrajiny měl Západ Putina překvapit, měl se zachovat jinak, než jak  zpravodajský důstojník očekával. Realita je jiná.  Západ nepřekvapil.  Zachoval se podle Putinova odhadu. Máme možnost vidět, jak slabé poučení ze zkušenosti sankčního režimu po krymské krizi v roce 2014 si vzaly západní demokracie. Dnešní sankce sice  mají vážný ekonomický dopad, jsou hlubší, razantnější než sankce z roku 2015, ale pro veřejnost znějí velmi podobně, jako ony z roku 2015. Nemají odrazující účinek.

Západu chybí odvaha ke demonstrativně společnému postupu. Postupuje dominově. Jeden po druhém. Sankce uvalily USA, následně státy EU a další státy. Uvalování sankcí se dávkuje. Očekávají se další. Bohužel ze Západu nepřišla rána, která by měla překvapivý dopad.

Je zřejmé, že se žádný stát nezapojí použitím ozbrojených sil do konfliktu proti Rusku. To možná cítí někteří představitelé Ukrajiny jako zklamání. Slib ale bojovat žádný stát Ukrajině nedal. Ukrajina měla očekávat, že nikdo ozbrojené síly nevyšle.

Druhé očekávání ze strany Ukrajiny byla naděje, že Rusko bude vyřazeno ze systému SWIFT. To je jiný příběh. Tento krok byl prezentován jako krok skutečně razantní a efektivní. Západ k němu nepřistoupil, aniž by řádně vysvětlil proč. Z nedostatku vůle k jednotě. Některé země byly proti. Teprve bitva o Kyjev snad přesvědčí Západ, aby učinil to, co měl udělat dávno.

Sleduji prohlášení některých představitelů bývalých svazových republik, například prezidenta Kazachstánu Kasyma-Žomarta Tokajeva. Je cítit z textů mezi řádky, že ambici obnovit Sovětských svaz není radno podcenit. Jestli je válka na Ukrajině, může být i jinde.

Právem panuje dojem, že Západ je sjednocen do jisté míry. Ukrajina a Rusko vidí, že  západní mocnosti myslí hodně na sebe, na dopady sankcí na domácí politické scéně.

Není pozdě, ještě je možné prezidenta Putina překvapit. Má přijít neočekávaná reakce. Nechci se dočkat černého scénáře, podle kterého Putin ovládne Ukrajinu jako celek, východní část připojí k Rusku a zbytek bude pod vládou nové proruské reprezentace úzce spolupracující s Ruskou federací podle běloruského scénáře.

(Autor je bývalým ministrem zahraničních věcí, někdejším ministrem vnitra či exministr pro místní rozvoj, člen KDU-ČSL, které v minulosti předsedal)

Související

Ústav pro studium totalitních režimů. Komentář

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.
Volební štáb hnutí ANO Komentář

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Rusko Cyril Svoboda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

před 15 minutami

před 48 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody

Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy