KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Cyrila Svobody: Ambici obnovit Sovětský svaz není radno podcenit, ještě je možné prezidenta Putina překvapit

Zpravodajské služby měly informace o připravované invazi proti Ukrajině. Informovaly politickou reprezentaci jednotlivých států v předstihu o chystaném útoku proti Ukrajině. Vlády se měly tedy připravovat na zvládnutí připravovaného krizového stavu, jednotlivě a společně. Měly vypracovat varianty reakce na napadení Ukrajiny. Jako se Rusko dlouhodobě na útok připravovalo, včetně na dopady agrese na mezinárodní úrovni, měly i členské státy NATO a EU připravovat stejně důsledně. Je cítit z textů mezi řádky, že ambici obnovit Sovětský svaz není radno podcenit. Jestli je válka na Ukrajině, může být i jinde. Ještě je možné prezidenta Vladimira Putina překvapit. Má přijít neočekávána reakce.

Každý manuál krizového řízení předpokládá vypracovaní různých variant řešení, aby  se v případě vzniku krizového stavu mohla politická reprezentace jen rozhodnout kterou variantu zvolit, aby nemusela v krizovém stavu postup formulovat. Odborníci na krizové řízení předkládají návrhy, politici rozhodují. Projevem politické neodpovědnosti je vymýšlet scénáře řešení až po vypuknutí krize.

Kdo jsou Vladimír Putin, Sergej Lavrov a další představitelé státní moci v Rusku je všeobecně známo. Není nám utajena ambice Ruska stát se supervelmocí, víme o Putinově nostalgii po bývalém Sovětským svazem. Členské státy NATO a EU mají dlouhodobou zkušenost s mírou efektivity sankcí uvalených proti Rusku po anexi Krymu v roce 2014. Především je všeobecně známo, že tyto sankce kurz Ruska nezměnily. Dokonce nezabránily Rusku připravit útok na Ukrajinu.

Naopak Rusko se poučilo ze zkušenosti života z trvání sankcí a odhadovalo pravděpodobné chování západních států po napadení Ukrajiny.

Je naivní si myslet, že se prezident Putin nebo Rusko demokratizovali. Naopak vývoj potvrzuje, že se prezident Putin poučil. Jako zkušený důstojník zpravodajské služby vypracoval strategii proti Ukrajině právě s ohledem na zkušenost se Západem a jeho protiruskými sankcemi. Vsadil na to, že se  západní státy nezměnily. Odhadl chování Západu. Připravil Rusko na jeho reakci.

Západ si vzal slabé poučení ze sankcí po Krymu

Po napadení Ukrajiny měl Západ Putina překvapit, měl se zachovat jinak, než jak  zpravodajský důstojník očekával. Realita je jiná.  Západ nepřekvapil.  Zachoval se podle Putinova odhadu. Máme možnost vidět, jak slabé poučení ze zkušenosti sankčního režimu po krymské krizi v roce 2014 si vzaly západní demokracie. Dnešní sankce sice  mají vážný ekonomický dopad, jsou hlubší, razantnější než sankce z roku 2015, ale pro veřejnost znějí velmi podobně, jako ony z roku 2015. Nemají odrazující účinek.

Západu chybí odvaha ke demonstrativně společnému postupu. Postupuje dominově. Jeden po druhém. Sankce uvalily USA, následně státy EU a další státy. Uvalování sankcí se dávkuje. Očekávají se další. Bohužel ze Západu nepřišla rána, která by měla překvapivý dopad.

Je zřejmé, že se žádný stát nezapojí použitím ozbrojených sil do konfliktu proti Rusku. To možná cítí někteří představitelé Ukrajiny jako zklamání. Slib ale bojovat žádný stát Ukrajině nedal. Ukrajina měla očekávat, že nikdo ozbrojené síly nevyšle.

Druhé očekávání ze strany Ukrajiny byla naděje, že Rusko bude vyřazeno ze systému SWIFT. To je jiný příběh. Tento krok byl prezentován jako krok skutečně razantní a efektivní. Západ k němu nepřistoupil, aniž by řádně vysvětlil proč. Z nedostatku vůle k jednotě. Některé země byly proti. Teprve bitva o Kyjev snad přesvědčí Západ, aby učinil to, co měl udělat dávno.

Sleduji prohlášení některých představitelů bývalých svazových republik, například prezidenta Kazachstánu Kasyma-Žomarta Tokajeva. Je cítit z textů mezi řádky, že ambici obnovit Sovětských svaz není radno podcenit. Jestli je válka na Ukrajině, může být i jinde.

Právem panuje dojem, že Západ je sjednocen do jisté míry. Ukrajina a Rusko vidí, že  západní mocnosti myslí hodně na sebe, na dopady sankcí na domácí politické scéně.

Není pozdě, ještě je možné prezidenta Putina překvapit. Má přijít neočekávaná reakce. Nechci se dočkat černého scénáře, podle kterého Putin ovládne Ukrajinu jako celek, východní část připojí k Rusku a zbytek bude pod vládou nové proruské reprezentace úzce spolupracující s Ruskou federací podle běloruského scénáře.

(Autor je bývalým ministrem zahraničních věcí, někdejším ministrem vnitra či exministr pro místní rozvoj, člen KDU-ČSL, které v minulosti předsedal)

Související

Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Rusko Cyril Svoboda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 2 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 5 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 5 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy